Šádí Shanaáh k míru v Palestině/Izraeli: Chce to obrovskou dávku politické odvahy, pevnou vizi a neoblomnou podporu rozhodující části mezinárodní komunity | a další komentáře

8. a 9. 10. října 2023 | Facebook Šádího Shanaáha | zde a zde

1) Stojím s izraelskými civilisty, ne s izraelským státem, vojáky a osadníky.

2) Stojím s palestinskými civilisty, ne s Hamásem a tzv. Palestinskou samosprávou.

3) Izraelsko-palestinský konflikt není náboženský, ale je to spor o národní sebeurčení v rámci stejného území.

4) Konflikt nezačal včera, ani před šedesáti lety, ale momentem, kdy se skupina lidí v Evropě dohodla, že vytvoří nový stát v zemi, kde již žila jiná skupina lidí s vlastními preferencemi. Izrael tedy vznikl jako koloniální projekt, protože na tom území žila miniaturní židovská komunita a bylo tedy nutné tam budoucí občany budoucího státu dopravit.

5) Indiáni, kteří povětšinou mají české sympatie, masakrovali americké civilisty stejně jako vojáky velmi ohavným způsobem. To samozřejmě nijak nezpomalilo jejich neodvratný konec. Stejně tak útoky Hamásu Palestincům vůbec ničím nepomohou, naopak. V téhle chvíli je to ale velké části Palestinců úplně jedno, protože stejně žádné jiné východisko nevidí, tak se alespoň mstí.

6) Za co se mstí, můžete se ptát. A to je právě ten problém. To, že násilí ze strany Izraele v médiích nevidíte, neznamená, že neexistuje. Je jen pomalé, systematické, ale stejně bolestivé, jako spektakulární útoky Hamásu. Kromě období, kdy se Izrael za tyto útoky mstí. Ale to je pak “omluvitelné”, protože je to “reakce”, protože “kolaterální obětí” a “lidské štíty”. V “klidných” obdobích mezitím nejsou palestinské každodenní oběti, zdemolované domy, spálená úroda, nová zabraná území, šikana vojenské správy, násilí osadníků, blokáda Gazy (16 let) a absence jakékoli smysluplné budoucnosti vidět, protože nejsou mediálně “sexy”.

7) V tom “klidném” období, kdy trpí pouze Palestinci, nevidíme české žurnalisty, jako je Jakub Železný, měnit profily na palestinské vlaječky a deklarovat, že stojí s Palestinci.

Protože statisticky, cena jednoho mrtvého Izraelce je asi 20 mrtvých Palestinců. Ale to nevadí, protože jsou to stejně nejspíš všechno teroristé (nejsou), muslimové (nejsou), lidské štíty (nejsou), snědí lidé (ano).

9) Je nejvyšší čas přerušit cyklus vraždění a mstev a dát lidem naději. Ještě pořád může být happy end. Jedině spravedlivé a široce akceptované řešení nároku a práva obou stran žít svobodně ve vlastní zemi vykastruje extrémisty. Ti budou nejspíš vždy existovat na obou stranách a házet do toho šťastného snu vidlemi, ale tak to bylo vždycky i v jiných případech. Chce to “jen” obrovskou dávku politické odvahy, pevnou vizi a neoblomnou podporu rozhodující části mezinárodní komunity.


1) Izraelská vláda umožnila a přispěla, finančně i jinak, rozmachu Hamásu na přelomu 70. a 80. let 20. století v duchu nepřítel mého nepřítele (OOP/Fatah) sice není můj přítel, ale užitečný nástroj.

2) Když Hamás zvítězil ve svobodných (a posledních) volbách na okupovaných palestinských územích, byla promarněna možnost vyřešit jednou provždy izraelsko-palestinský konflikt.

3) Trvalý mír se uzavírá mezi nepřáteli, i když se mohou zdát diametrálně odlišní. Trvalý mír musí být akceptovaný širokou části veřejnosti na obou stranách, ale ne nutně všemi.

4) Hamás není teroristická organizace jako al-Qaida nebo ISIS, ale spíš jako byly ETA nebo IRA. To znamená, že je lokálně zakořeněný a vyjadřuje část spektra odporu proti nepříteli, který je chápán jako utiskovatel a okupant. Ten odpor je násilný a používá teroristické metody. Ovšem z historie víme, že metody i cíle takových organizací se mění.

5) Izraelská vláda zvolila před 16 lety kolektivní trest všech obyvatel pásma Gazy, v domnění, že je tím obrátí proti Hamásu. 16 let se potýkají obyvatelé Gazy, kteří jsou z drtivé většiny uprchlíci a potomci uprchlíků přímo či nepřímo vyhnáni židovskými milicemi v roce 1947/48 během vzniku státu Izrael, s (kalkulovaným) nedostatkem jídla, elektřiny, pitné vody, zdravotní péče, pracovními možnostmi a svobody pohybu. Bez vyhlídky na vzdělávání nebo cestování v zahraničí, bez vyhlídky na cokoli, odsouzeni žít v největším vězení na světě, kolem dokola, ve vzduchu i na moři, hlídaném a kontrolovaném Izraelem a jeho spojencem egyptskou vojenskou juntou. Financováno USA, EU, a OSN. 16 let v papiňáku, proto, aby se obyčejní Palestinci postavili Hamásu a svrhli jej. Nejspíš tím, že po jeho členech budou házet falafel. Ve skutečnosti měl papiňák efekt zcela opačný, co se týče sympatií Palestinců k Hamásu, obzvláště v kontrastu s papaláši z tzv. Palestinské samosprávy, kteří si staví vily z peněz mezinárodního společenství, výměnou za to, že pomáhají izraelské armádě udržovat na okupovaném Západním břehu klid a kryjí tak neustále rozšiřování izraelských osad a vytlačování a utlačování vlastních lidí, jejichž zájmy už dávno nehájí.

6) Skoro cokoliv, co teď Izrael proti Hamásu podnikne, k ničemu nepovede. I kdyby nakrásně izraelská armáda vyvraždila všech 2 milióny obyvatel Gazy. Vzkazy izraelské vlády, že civilisté mají odejít, jsou vrcholem cynismu. Kam? Izraelské útoky na domy v Gaze už zabíjí stovky a tisíce civilistů. Podle přeživších v mnoha z těchto domů nebyla žádná aktivita Hamásu. Izraelské varování před útokem, pokud přijde, nedává možnost zachránit rodinám víc nez holý život. Krev plodí krev plodí krev.

7) V příštích dnech budeme zavaleni informacemi o tom, která za stran je jak vyzbrojená, detaily ze života zavražděných izraelských civilistů, taktickými mapami a rozbory, vlajkami Izraele na profilech českých politiků a dokonce některých novinářů, chápavým ospravedlněním izraelské probíhající akce v Gaze. Pak opět období “klidu” života v okupaci, kdy se čeští konzumenti médií dozvědí o novém start-upu v Tel Avivu, hotelovém resortu v Eilatu, či vykopávkách na břehu Tiberijského jezera. Než “z čistého nebe” znovu zaútočí jacísi “fanatičtí muslimové”, protože prostě jen “nenávidí Židy” a závidí mu jeho vymoženosti ze své díry v “Palestině”.

Co kdybychom se místo toho začali ptát, pánové Lipavský a Fiala, jak bychom mohli, prostřednictvím EU a OSN, a spojenců v USA, pomoci překonat krvavou krátkozrakost Izraelců a Palestinců, vrátit lidem naději a zaručit bezpečí? Už nežijeme v 15. století, dokonce ani ve 20., kdy jedna z možností, často používaná, byla totální anihilace druhé strany nebo masivní populační transfery, při kterých přišli o život milióny lidí. Celý svět hoří, doslova, a my jsme pořád zamknutí v kmenových válkách, nevraživostech a nedůvěry. Buď se vyvineme, nebo zhyneme.

Zdroj: https://www.facebook.com/sshanaah

This entry was posted in Píše se jinde and tagged . Bookmark the permalink.