20. února 2024 | Oren Ziv | 972mag.com
Vojáci popisují, jak se rabování palestinského majetku stalo ve válce v Gaze rutinou, která se setkává s naprosto minimálním odporem velitelů.
Izraelští vojáci v Gaze se neostýchají zveřejňovat na sociálních sítích videa, ve kterých škodolibě dokumentují svévolnou destrukci budov a ponižování palestinských vězňů. Některá tato videa byla prezentována Jihoafrickou republikou u Mezinárodního soudního dvora jako důkaz genocidy. Existuje však i jiný válečný zločin ochotně dokumentovaný izraelskými vojáky, který přes svou rozšířenost dosud neupoutává tolik pozornosti, a to rabování.
V listopadu loňského roku šokovalo palestinského zpěváka Hamadu Nasrallaha, když objevil na TikToku video izraelského vojáka hrajícího na kytaru, kterou mu před patnácti lety věnoval jeho otec. Další videa nahraná na sociálních sítích v posledních měsících ukazují izraelské vojáky, jak se chlubí nálezem hodinek, jak probírají něčí sbírku fotbalových trik, jak si přivlastňují koberce, potraviny či šperky.
V jedné facebookové skupině izraelských žen, ve které je skoro 100 000 uživatelek, se jedna z nich chtěla poradit, co má dělat s „dárkem z Gazy“, který jí přivezl její partner voják. K přiložené fotce kosmetických přípravků napsala: „Kromě jednoho je to všechno neotevřené. Použily byste to? A znáte tyhle produkty někdo, nebo jsou jen v Gaze?“
Od začátku izraelské pozemní invaze koncem října si vojáci brali od Palestinců nucených uprchnout vše, co jim přišlo pod ruku. Jde o veřejné tajemství, fenomén, který je široce a nekriticky probírán v izraelských médiích, zatímco rabíni z hnutí Náboženského sionismu odpovídají na otázky vojáků, co všechno je podle židovských nařízení dovolené ukořistit.
Vojáci, kteří se vrátili z Gazy, potvrdili internetovému magazínu +972 , že tento fenomén je všudypřítomný a že rabování jejich velitelé většinou nebrání. „Braly se různé věci – hrnky, knihy, každý si vzal na památku, co chtěl,“ řekl jeden voják, který sám přiznal, že si odvezl „suvenýr“ z jednoho zdravotního střediska, které armáda obsadila.
Další voják sloužící v severní a střední Gaze dosvědčil, že vojáci „si brali koberce, přikrývky [a] kuchyňské nádobí“, a přiznal, že ohledně rabování nedostali od armády žádné konkrétní pokyny, ani předem, ani na místě. „Velitelé k tomu nic neřekli,“ uvedl. „Každý ví, že si vojáci berou věci. Považuje se to za vtipné – lidi to ještě glosují: ‚Pošlete mě do Haagu.‘ Neděje se to tajně. Velitelé to vidí, každý to ví a zřejmě to nikoho nezajímá.“
Voják si tento rozšířený fenomén vysvětloval takto: „Když vidíte dům v troskách, máte pocit, že je dovoleno vzít si talíř nebo koberec. Při jedné takové operaci se ve zničeném domě našla kredenc se starožitným servisem. Bohužel jsem viděl, že už ji někdo vyraboval.“
„Velitelé o tom s námi moc nemluvili,“ dosvědčil další voják. „Neřekli, že si nemůžeme brát věci. A většina lidí měla potřebu nějaký ten suvenýr si odnést.“
Voják poznamenal, že rabování se nedělo tajně; ostatně dopustili se ho i někteří důstojníci. „Nadrotmistr například rozdával každému, kdo chtěl, studijní výtisky Koránu,“ řekl. „Další voják si vzal sadu šálků, servírovací podnos a hrnec. Jiná jednotka, kterou jsme potkali po jejich návratu ze služby, přivezla s sebou motorku, s tím, že prý patřila Nukhba [speciální jednotky Hamásu]. Jeden z vojáků prohlásil, že je jeho. Vojáci se bavili o tom, jak ji zrenovují.“
Další voják sloužící v Gaze řekl magazínu +972, že si vojáci brali „modlitební korálky, lžíce, skleničky, konvice na kávu, šperky, prsteny. Cokoliv, co je jednoduše dostupné. Ne sice všechno, ale lidi se cítili jako páni téhle země.“ Doplnil, že „někdo si bral i mapy z učebnic pro děti, aby ukázal, co se tam učí“.
Na rozdíl od ostatních svědků tento voják přiznal, že mu bylo jasné, že se rabovat nesmí. „Co já vím, tohle je samozřejmě striktně zakázáno,“ vysvětlil. „Zdůrazňovalo se to, ale nikdo na záložníky nedohlíží. Nejběžněji se kradou ‘lokální suvenýry‘, tedy v podstatě palestinské nebo arabské předměty. Jednou vyhodili vojáka, který ukradl peníze.“
Voják dodal, že se on a jeho jednotka snažili s různou mírou úspěchu přesvědčit vojáky, aby ukradené věci nechali v Gaze: „Vojáci se vraceli s různými věcmi; řekli jsme jim, že je lepší je tam nechat, zahodit je poblíž hraničního plotu, než si je vzít domů.“
‘Z trosek Chán Júnisu, v klasickém gazanském stylu‘
V komuniké vydaném koncem února velitelům jednotek v Gaze naléhal náčelník štábu izraelské armády Herzi Halevi, aby vojáci „nebrali nic, co nám nepatří“. Toto prohlášení však přišlo až po několika měsících, během kterých bylo rabování na denním pořádku.
Tento fenomén je tak normalizován, že v nedávném pořadu veřejnoprávního zpravodajství Kan ukázali reportérovi Urimu Levy vojáci zrcadlo, které si přinesli z Gazy. „Z trosek Chán Júnisu, v klasickém gazanském stylu,“ zavtipkoval Levy, aniž se vojáků zeptal, kde to zrcadlo vzali, natož proč ho ukradli. V článku na serveru Ynet zase Nachum Barnea cituje vojáka, který vypověděl, že viděl vojáky krást „mobily, vysavače, motorky a kola“.
K fenoménu rabování natočila reportáž začátkem února také izraelská televize Aruc 13. Místo odsouzení však reportéři jen poznamenali, že tato videa se šíří po světě ve snaze „znectít“ izraelské vojáky. (Reportáž také obsahuje rozhovor s vojákem, který se natočil s hodinkami, které našel v palestinském domě, a tvrdil, že je neukradl: „Vidíte mě, že držím hodinky, ne že rabuju, nic… Mým úmyslem je ukázat, že vedení Hamásu žije na vysoké noze.“)
Dalším dokladem rozšíření tohoto fenoménu je, že na toto téma dostávají řadu dotazů rabíni z Náboženského sionistického hnutí. Ve videu s odpověďmi na často kladené otázky vystaveném na YouTube poznamenal rabín Jicchak Šeilat z ješivy v Maale Adumim na okupovaném Západním břehu, že rabování je obecně zakázáno.
„Jedná se o závažný problém, a to ve dvou rovinách: z hlediska výkladu halachy [židovských nařízení] a z hlediska vojenského práva,“ řekl Šeilat. „Halacha povoluje pouze rabování jídla nebo věcí, které se mohou zkazit … Braní si ostatních věcí je přísně zakázáno. Podle halachy musí být všechna kořist předána králi, tedy veliteli armády… Byla by ostuda někoho při tom přistihnout a dotyčný by za to tvrdě zaplatil.“
Jeden z vojáků se rabína zeptal, zda je přípustné vzít si z domu věci před jeho demolicí. „Brát si věci je zakázáno,“ odpověděl Šeilat. „Pokud si něco vezmete, musíte to předat náčelníkovi štábu.“ „A pokud velitel jednotce povolí brát si věci?“ zeptal se voják. „Ne, to je přesně ten problém, že jsou velitelé, kteří vojenské právo neznají nebo ho znát nechtějí a povolí věci, které by povolit neměli,“ odpověděl Šeilat.
Rabín Šmuel Elijahu, vrchní rabín severního města Safed, však nabídl ve svém videu, kde odpovídá na dotazy věřících, vlastní pohled na otázku rabování. Uvedl, že jelikož „Arabové v Gaze nerespektují mezinárodní konvence, nemáme povinnost dodržovat žádná pravidla války. Nicméně jsme opatrní, protože jsme stvořeni k obrazu Božímu a ten si v sobě chceme uchovat.“
K dokreslení situace je třeba dodat, že vedle rabování jednotlivých vojáků na vlastní pěst existuje i speciální jednotka izraelské armády, která se oficiálně věnuje zabavování peněz a majetku. Armáda v Gaze se takto zmocnila desítek milionů šekelů, o kterých tvrdí, že patřily Hamásu.
‘Bohatstvím národů se budete sytit‘
S rabováním palestinského majetku izraelští vojáci také běžně konzumují jídlo, které najdou v opuštěných domech v Gaze. „Po dvou nebo třech týdnech pužijí vojáci cokoliv, co najdou, poté co to vyčistí a dezinfikují,“ řekl voják magazínu +972– i když, podle něj, vojáci nemají konzumovat jídlo nalezené v palestinských domech pro případ, že je kontaminováno. Další potvrdili, že jim nebyly dány žádné přesné instrukce ohledně toho, jak se chovat v domech, které jsou armádou zapáleny či zdemolovány a které už nelze užívat.
V nedávném článku v deníku Haaretz popisovali izraelští vojáci své „zkušenosti“ z vaření v palestinských domech z toho, co tam našli. „Z toho, co jsme poznali, je gazanská kuchyně hodně kořeněná,“ řekl v článku jeden voják. „V každém domě najdete směsi koření typu Ras el-hanout. Je tam také spousta čočky, tak jsme nejdřív dělali hodně omáček… V každé domácnosti, ve které jsme pobývali, byly také olivy, které [Palestinci] zpracovávají, a které jsme ochutnávali … olivový olej je v každém domě po galonech a hodně pomáhá vylepšit jakékoliv jídlo. Mají také skvělé ostré omáčky.“
„Někdy se najdou i další věci – třeba objevíte česnek, tak se pustíte do vaření těstovin s rajčaty a s česnekem,“ pokračoval voják. „Narazil jsem taky na karobový sirup, přidali jsme si ho do ovesné kaše a bylo to výtečné.“
V lednu publikoval vojenský rabinát detailní instrukce, jak dodržovat kašrut při konzumaci jídla a při vaření v kuchyňském nádobí nalezeném v domech v Gaze. Dopis, který podepsal rabín Avišaj Perec, byl zakončen veršem z proroka Izajáše: „Bohatstvím národů se budete sytit.“
O problému jídla nalezeného v palestinských domech mluvil ve svých odpovědích na časté otázky také rabín Šeilat. „Pokud jde o jídlo, které není košer, je rozdíl, když je najdete v domech nepřátel, kde zákon říká, že když najdete jídlo, které nemáte, a to jídlo chcete, i když třeba není nezbytné, řekněme sladkosti … je povolené ho sníst bez obav, zda je, nebo není košer.“
V prohlášení pro magazín +972 tiskový mluvčí izraelské armády uvedl: „Izraelská armáda se vážně zabývá každým případem, kdy vojáci jednají v rozporu s jejím duchem, a to včetně případů nezákonného obohacování. Armádní velitelé na toto téma vedou u jednotek soustavnou debatu, a to po celou dobu bojů. Každé oznámení o tomto počínání, které armáda obdrží, je vyšetřeno a řeší se individuálně. V relevantních případech je zahájeno šetření vojenskou policií a v některých případech jsou podezřelí zadrženi za účelem výslechu. Izraelská armáda operuje v souladu s mezinárodním právem a bude tak činit i nadále.“
Hebrejská verze tohoto článku byla publikována na stránkách Sicha mekomit zde.
Z anglického originálu „Rugs, Cosmetics, Motorbikes: Israeli Soldiers are looting Gaza homes en masse“, vydaného internetovým magazínem +972, přeložili Dominik Pilař a Zdeněk Jehlička
Zdroj: https://www.972mag.com/israeli-soldiers-looting-gaza/
