Rozhovor s významným izraelským novinářem o Izraeli, Palestině, kritice Izraele, filmu Valčík s Bašírem, útoku na Flotilu svobody a o dalších tématech vedla v r. 2010 při svém pobytu v Izraeli a Palestině publicistka Jana Ridvanová.
Odkud přišli vaši rodiče do Izraele?
Oba moji rodiče byli uprchlíci. Před válkou utekli z Československa, takže většinu života prožili v Izraeli. Moje matka mluvila velice dobře česky. Otec studoval na právnické fakultě v Praze, ale v němčině. I když otec většinu života prožil v Izraeli, nikdy zde nenašel pravý domov. Díky němu jsem pochopil, co to znamená cítit se jako uprchlík. Zpět domů se nikdy nepodíval, protože tam už nic nebylo tak, jak si to pamatoval. Díky rodičům jsem tedy pochopil bolest uprchlíků.
Když jste sloužil v izraelské armádě, věřil jste, že Izraelci mají větší oprávnění být v Palestině než Palestinci? O jakou šlo logiku?
Ano, v tomto období jsem uvažoval jako každý průměrný Izraelec. Měl jsem naprosto vymytý mozek. Věřil jsem, že Izraelci představují dobro a Palestinci zlo, že my máme všechna práva a Palestinci žádná. Byl jsem naprosto typickým produktem izraelského vzdělávacího systému a médií. Kdybych se dnes slyšel, jak jsem se tehdy vyjadřoval, asi bych se hodně styděl.
