Zveme vás na promítání fotek z Palestiny.
Událost na facebooku zde.
Více informací viz uvavriny.cz.
Praha, 22. ledna 2014 – Tisková zpráva Ne naším jménem – Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, Mezinárodního hnutí solidarity (ISM ČR) a Přátel Palestiny
Dne 22. ledna odeslala iniciativa Ne naším jménem – Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě společně s Mezinárodním hnutím solidarity (ISM ČR) a Přáteli Palestiny dopis ministru zahraniční v demisi Janu Kohoutovi. V dopise, který podepsalo sto padesát českých občanů včetně několika veřejně činných osobností, vyjádřily iniciativy znepokojení nad diplomatickým působením českého velvyslance Tomáše Pojara v Izraeli a vyslovily kritiku nedostatku politické vůle ze strany České republiky vyvíjet tlak na Izrael, aby ukončil okupaci a začal dodržovat mezinárodní právo.
Aktualizace 5. února 2014: Dne 28. ledna jsme obdrželi od PhDr. Kohouta odpověď.
Praha, 22. ledna 2014. Dnes večer jsme odeslali dopis ministru zahraničních věci v demisi PhDr. Kohoutovi ve věci návštěvy českého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara v nelegální osadě Ariel na okupovaných palestinských územích. Na vědomí byl dopis odeslán Lubomíru Zaorálkovi, Karlu Schwarzenbergovi a Tomáši Pojarovi. Tisková zpráva zde, dopis včetně podpisů signatářů dole a v PDF zde.
Za krátkou dobu jsme získali na sto padesát podpisů. Všem podepsaným tímto děkujeme.
PhDr. Jan Kohout
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Černínský palác
Loretánské náměstí 5
118 00 Praha 1 – Hradčany
Praha, 22. ledna 2014
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás jménem občanských iniciativ Ne naším jménem! – Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, ISM Česká republika a Přátelé Palestiny, jakož i jménem občanské veřejnosti znepokojené dlouhodobým působením našeho velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara.
Již v minulosti jsme v činnosti velvyslance Pojara zaznamenali některá problematická a v rámci jeho diplomatického působení jen obtížně přijatelná stanoviska. Tak např. při napadení Flotily svobody vezoucí do izolovaného pásma Gazy humanitární pomoc izraelským komandem, ke kterému došlo v mezinárodních vodách v květnu r. 2010 a při kterém byli izraelskou mocí zadrženi a uvězněni čtyři čeští občané, se velvyslanectví ČR v Tel Avivu, na rozdíl od velvyslanectví jiných evropských zemí, ve prospěch občanů spadajících pod ochranu českého státu nijak účinně neangažovalo a sám velvyslanec Pojar se omezil jen na kusá a bezvýznamná prohlášení typu: „[aktivisté] by měli být všichni deportováni z Izraele“. Dva ze čtyř zadržených Čechů vznesli podezření, že „postup české ambasády v Izraeli a české diplomacie byl v rozporu s mezinárodní úmluvou o konzulárních stycích“.
Dovolujeme si vás pozvat do Jihlavy na debatu o aktuální situaci v Palestině, která proběhne v úterý 21. ledna od 18:00 v restauraci Natural Centrum. Pozvánka na facebooku zde.
13. ledna 2013 | Blisty
Jak si trefně všímá Daniel Veselý, pokud jde o projevy úcty českých internetových diskutérů, Šaron pomalu trumfuje Mandelu. A to zřejmě nejen symbolicky. V odvysílaném a již staženém příspěvku České televize uvedl jeden zhrzený Izraelec, že Šaron je pro Izraelce něco jako Mandela pro Jihoafričany.
Toto nemístné srovnání legitimizující Izrael přes vězně svědomí apartheidního jihoafrického režimu nechala reportáž bez povšimnutí. Nemístné a trapné nejen kvůli Mandelově podpoře palestinskému boji za svobodu, ale i pro samotný fakt, že to byl právě Šaron, který si plně osvojil agendu svého předchůdce Baraka a začal s výstavbou segregační zdi na Západním břehu. Ta od okupovaných palestinských území odtrhuje další půdu, odděluje nejen Izraelce od Palestinců na Západním břehu, ale i Palestince navzájem a fakticky připojuje bloky nelegálních osad k Izraeli.
13. ledna 2014 | Blisty
Ariel Šaron zemřel de facto již před osmi lety, zanechán napospas kómatu. Pozitivně laděné nekrology a proslovy politiků, hemžící se jak u nás, tak v zahraniční, vesměs věnují „ kontroverznímu válečníkovi“, „buldozerovi“, či familiárně „Arikovi“ tichou vzpomínku. Ty ale nesmyjí krev desítek tisíc lidských životů z jeho rukou, a tudíž kolem jeho osoby – ať tak či jinak – žádná „kontroverze“ panovat nemůže. Dědictvím tohoto muže je především nezměrné utrpení, rozsáhlá destrukce a smrt.
Zatímco bývalý předák Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat je na Západě všeobecně vnímán jako „terorista mající na rukou krev tisíců“ – a který se nakonec podvolil a byl přijat do „klubu“- Ariel Šaron je ze známých důvodů brán na milost a nezřídka i veleben. To proto, že stál na správné straně barikády již od samého začátku. A nikoliv jako zmíněný Arafat, který hodlal s izraelskou stranou diplomaticky vyjednávat a dohodnout se na kompromisu „až“ v roce 1974 ZDE .
13. ledna 2013 | Blisty
Každý jiný politik ze Středního Východu, který by přežil osm let v komatu, by se stal terčem karikaturistů z celého světa, píše v deníku Independent Robert Fisk. Avšak v případě Ariela Šarona – řezníka z táborů Sabra a Šatila pro téměř všechny Palestince – se rozhostilo téměř posvátné ticho.
Šarona za jeho života proklínalo jako vraha podstatné množství izraelských vojáků, stejně jako arabský svět – který ovšem také vraždí své vlastní lidi za posledních několik let velmi efektivně.
Jak rychle zidealizovali kolaborantští novináři ve Washingtonu a v New Yorku Šaronův image! Poté, co Šaron r. 1982 vyslal libanonské milice, oblíbené v jeho armádě, do uprchlických táborů Sabra a Šatila, kde zmasakrovaly až 1700 Palestinců, oficiální vyšetřování samotného Izraele oznámilo, že za krveprolití nese Šaron “osobní” odpovědnost.
Více než měsíc od skonu bojovníka proti systému apartheidu Nelsona Mandely vás zveme na promítání filmu Cestovní mapa k apartheidu (Roadmap to Apartheid), které proběhne v úterý 14. ledna od 19:00 v café V lese (Krymská 12, Praha 10 – Vršovice). Po filmu bude následovat debata. Děkujeme za šíření dále: facebook, nyx, café.
Cestovní mapa k apartheidu (Roadmap to Apartheid) Režie: Ana Nogueira, Eron Davidson, USA, 2012. Anglicky s českými titulky. 95 min.
7. ledna 2014 | Literárky.cz
Dosud neobjasněná smrt palestinského velvyslance v Praze Džamála al-Džamala po bezmála týdnu nabízí řadu ponaučení. A nejsou moc příjemná.
Prvním budiž zjištění, že s českými médii je to horší, než jsme si možná mysleli. Bizarní pohled na sérii jen těžko uvěřitelných projevů neserióznosti začal v pátek 3. ledna, kdy ČTK napsala, že „policisté během vyšetřování nalezli na území nového sídla ambasády několik zbraní. Podle nepotvrzených informací ČTK mohlo jít až o 70 rychlopalných pušek.“ Zdroje z ČTK, které jsou s případem obeznámeny, webu Literárek potvrdily, že zdrojem této informace byl „kdosi z magistrátu, snad přímo ze suchdolského“, což ostatně agentura mírně upřesnila i v následujících zprávách, kdy už její formulace zněla: „Vedení Prahy 6 s odvoláním na zdroje z vyšetřování ČTK v pátek uvedlo, že se na místě našlo 70 kusů zbraní“.