Zveme vás na promítání zcela výjimečného dokumentárního filmu Route 181 / Trasa 181 (část 3. — Sever) významného izraelského režiséra Eyala Sivana a palestinského režiséra Michela Khleifiho. Snímek poskytuje unikátní pohled na možné spolužití Palestinců a Izraelců ve společně sdílené zemi. Promítnuta bude poslední část z třídilného dokumentu (1. část byla promítnuta v prosinci 2014 a 2. v únoru 2015), která zachycuje cestu z města Rosh A’aiyn až k libanonské hranici. Jako speciální přídavek bude promítnuta také debata samotných režisérů o filmu.
Akce se koná v úterý 10. března od 19:00 v přednáškovém sále kavárny klubu Cross (Plynární 23, Praha 7), a to v rámci pravidelných Úterních fór klubu Cross (UFOSS). Vstup zdarma, film v původním znění v hebrejštině a arabštině s anglickými a českými titulky.
Událost na facebooku a nyxu, děkujeme za šíření dále.
Route 181: Fragments of a Journey in Palestine-Israel (Trasa 181: Útržky z cesty Palestinou-Izraelem), r. Michel Khleifi, Eyal Sivan; Belgie / Francie / Německo; 2003; hebrejsky a arabsky, anglické a české titulky; třetí část „Sever“ – 86 min.
Debata s režiséry o filmu; francouzsky s anglickými titulky – 23 min. (pokud zajistíme české titulky, dáme včas vědět)
Třetí díl Trasy 181 nás zavede do města Rosh A’Aiyn, Kalkílije, Tulkaremu, vesnice Bir Sika, oblasti Emek Ysrael, kibucu Jif’at, města Lubia, Sereja, vesnice Tura’An, městečka Nujeidat, kibucu Farud, vesnice Kfar Shammaï, náboženského místa Meron, mošavu Shefer a na hranice s Libanonem.
Film byl natočen v průběhu dvou měsíců v létě 2002 (tedy na pozadí druhé intifády – 2000–2005).
3. DÍL – SEVER: Z města Rosh A’aiyn k libanonské hranici
Ve městě Rosh A’Aiyn provozuje na zbořeninách vesnice Majdal Sadek židovský Jemenec jogging se svým psem. Muž zcela odmítá zničení jakékoli vesnice v roce 1948.
Dálnice na sever je zcela nová, stejně tak jako separační zeď, která je stavěna vedle ní.
Poblíž města Kalkílija pracují na malém archeologickém nalezišti palestinští dělníci a izraelští archeologové. Vedle staví další dělníci zeď. Jsou to Arabové, turečtí Bulhaři, Uzbekové.
V Kalkíliji je zákaz vycházení a město je obklopeno izraelskými vojáky.
Ve městě Tulkarem zastaví vojáci skupinu demonstrantů z židovsko-arabského hnutí „Žít spolu“ (Ta’ayush). Aby mohli dopravit jídlo obyvatelům obléhaného palestinského města, musí přejít přes kopce. Přístup do města je nemožný.
Ve vesnici Bir Sika probíhá sběr oliv a inspektoři z rabinátu kontrolují úrodu a ujišťují se, že je košer. Vlastník vysvětluje, jak v roce 1947 přesunul hranice svého pozemku.
V oblasti Emek Ysrael se za soumraku vrací stíhačky do vojenské základy v centru jizre’elského údolí. Běžec ze sousedního kibucu se domnívá, že současné osady převzaly místo včerejších kibuců.
V kibucu Jif’at předvádí zaměstnanci Muzea průkopnického osídlování hru, která vypráví příběh prvních osadníků. Pozorně ji sledují malí i velcí návštěvníci.
Město Lubia leží v troskách. Skupina izraelských teenagerů se prochází po místech, kde kdysi stálo město a doprovází je ozbrojený vedoucí.
Ředitel muzea města Sejera, imigrant z Velké Británie, popisuje svůj osobní příběh jako pokračování příběhu prvních osadníků, kteří se zde usadili na počátku 20. století.
Ve vesnici Tura’An vypráví stará palestinská žena, obklopená svými vnoučaty, jak byla vyhnána z města Sejera nacházejícího se pouze 4 km odtud, kde žila až do roku 1948.
Vedle válečného památníku v obci Nujeidat debatují palestinští žáci s izraelským občanstvím o otázkách identity.
Starý muž, kterého potkáváme u vstupu do kibucu Farud, hovoří podrobně a bez váhání či výčitek svědomí o tom, jak se v průběhu války podílel na vyhánění arabských obyvatel ze severu Palestiny. Název operace byl „Operace smeták“.
Ve vesnici Kfar Shammaï čte dívka nápis na zdi: „Měli jsme sen. Nyní máme nějaké snad.“ Židovka z Maroka vysvětluje, jak se jako nezletilá aktivně podílela na nelegální imigraci marockých židů.
Meron je náboženské místo. Vždy je tam blázinec. Lze zde vše koupit a vše prodat. Mladí věřící muži spolu tancují ve víru ohlušujících zvuků.
V mošavu Shefer vedeme rozhovor s židem z Maroka a židovkou z Tuniska. Oba žijí pospolu v nostalgii po zemích svého původu. „Nejmladší syn zemřel v libanonské válce,“ říká nám žena. Kromě toho jsou si jisti, že židovští a arabští obyvatelé mohou žít společně v míru, stejně jak tomu bylo v minulosti.
Paprsky slunce dopadají na ostnatý drát na hranici s Libanonem. (Zdroj)
Více informací viz Trasa 181 – Střed, Trasa 181 – Jih a dále eyalsivan.net.
