Přidejte svůj podpis pod dopis ministru zahraničních věcí Tomáši Petříčkovi – petice je stále otevřená, děkujeme: https://www.petice.com/cesti_obcane_proti_izraelske_anexi
Vážený pane ministře,
při poslední videokonferenci s ministry zahraničí EU k Blízkému východu konané 15. května 2020 jste ve vztahu k hrozbě izraelské anexe části okupovaného Západního břehu Jordánu uvedl, že „Česká republika, stejně jako celá Evropská unie, podporuje dvoustátní řešení v souladu s mezinárodněprávními kritérii. Konečná dohoda a parametry mírového uspořádání musejí být výsledkem přímých rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou.“ Navázal jste tak na svá předchozí vyjádření, kdy jste odsoudil „jednostranné kroky, ať z jedné, či druhé strany, které oddalují řešení konfliktu“, a zdůraznil nutnost dohody obou zúčastněných stran, tedy jak izraelské, tak palestinské.
Vážíme si toho, že podobné stanovisko jste vyjádřil i ve společném článku s bývalými ministry zahraničí Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“, publikovaném v deníku Právo 23. května 2020, ve kterém jste vyzdvihl hlavní zásadu mezinárodního práva, a sice že cizí území nelze nabývat silou. Vzhledem k hrozící anexi části okupovaného Západního břehu, ke které by podle jednání nové izraelské vlády mohlo dojít již na začátku července, Vás proto vyzýváme, abyste navázal na svá slova, připojil se na mezinárodním poli ke stávajícím iniciativám proti anexi a v orgánech EU usiloval o přijetí takových opatření, která by izraelský zábor odvrátila.
Jelikož se však dá předpokládat, že Izrael, který dlouhodobě porušuje rezoluce OSN, svůj záměr uskuteční a palestinská území navzdory mezinárodnímu právu anektuje, žádáme Vás, abyste v takovém případě anexi jasně odsoudil a se svými zahraničními partnery žádal přijetí podobných opatření, jaká EU schválila v případě anektovaného Krymu – neboť jak správně ve společném článku poukazujete, „dotyčné zásady a hodnoty (mezinárodního práva) nelze ohýbat podle toho, koho se týkají. Musí platit pro všechny stejně.“ Ve vztahu k Izraeli se jedná zejména o prosazení následujících kroků:
- pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem, která v článku 2 podmiňuje vzájemnou spolupráci dodržováním lidských práv
- zákaz dovozu výrobků z nelegálních izraelských osad na trh EU po vzoru zákazu dovozu výrobků z anektovaného Krymu. Oceňujeme listopadové rozhodnutí Evropského soudního dvora označovat produkci izraelských osad pro jednotný trh EU místem původu, avšak za situace, kdy se osady staly jen předstupněm k nelegální anexi cizího území, považujeme dovoz tamních výrobků na evropské trhy za nepřijatelný.
- uvalení konkrétně zacílených sankcí („sanctions on individuals and entities“), které jsou základními a nejčastěji užívanými evropskými sankcemi. Vzhledem k ignorování mezinárodního práva ze strany Izraele považujeme tyto sankce za účinný a legitimní nástroj nátlaku.
Vážený pane ministře,
v nedávném prohlášení ministrů zahraničních věcí k 75. výročí konce druhé světové války, které jste signoval, se píše: „Chtěli bychom všem členům mezinárodního společenství připomenout, že trvalá mezinárodní bezpečnost, stabilita a mír vyžadují skutečné a nepřetržité dodržování mezinárodního práva a norem, včetně svrchovanosti a územní celistvosti všech států.“
Chystaná anexe palestinského území je právě takovou skutečností, která mezinárodní bezpečnost, stabilitu a mír ohrožuje.
Česká republika dlouhodobě prosazuje dvoustátní řešení tzv. izraelsko-palestinského konfliktu a hlásí se k němu i Váš společný text publikovaný v deníku Právo, který správně upozorňuje na to, že hrozící anexe území vyhrazeného mezinárodním společenstvím pro budoucí palestinský stát toto řešení znemožňuje. Tento Váš postoj – a nikoliv jeho striktní odmítnutí prezidentem Zemanem – považujeme za dlouhodobě konzistentní stanovisko České republiky.
Vyzýváme Vás proto, abyste v souladu se svými vyjádřeními a s přihlédnutím k dějinné paměti naší země prosazoval odsouzení chystané izraelské anexe i na mezinárodním poli a v případě jejího uskutečnění žádal přijetí příslušných opatření, která by Izrael přiměla dodržovat mezinárodní právo a závazky z něj vyplývající.
V úctě
Yasar Abu Ghosh, antropolog
Einat Adar, vysokoškolská pedagožka
Bashar Ashhab, inženýr
Pavel Barša, vysokoškolský učitel
Michaela Beitlová, informační analytička
Tereza Benhartová, překladatelka
Adam Borzič, básník
Jan Cyrus, zahradník
Nikola Čuřík, vědecký pracovník
Dagmar Daňková, učitelka
Dalibor Dimidenko, tesař
Petr Dvořáček, fotograf a publicista
Olga Dzulajová, terénní pracovnice
Romana Ertlová, OSVČ
Jana Gridneva, doktorandka na FF UK
Joe Grim Feinberg, filozof
Marek Haltuf, sociální pracovník
Markéta Hrbková, překladatelka
Marek Hrubec, filozof a sociolog
Klára Choulíková, bohemistka, knihovnice
Roman Janouch, novinář
Zdeněk Jehlička, jednatel
Jiří Kalát, publicista a spisovatel
Pavel Karous, sochař a pedagog
Mona Khademi, lektorka UBVA, filozofická fakulta UK
Lamis Bartušek Khalilová, regionální manažerka
Nadia Klempířová Šafratová, adiktolog a terapeut
Vít Klepárník, historik a politolog
Elizabeth Kovačeva, editorka v Národní galerii
Jan A. Kozák, religionista a vysokoškolský pedagog
Pavla Králová, personalistka, t. č. na mateřské dovolené
Magdaléna Křížová, překladatelka
Petr Kužel, filozof
Tereza Langrová, studentka sociologie
Pavel Letko, technik
Olga Líbalová, interkulturní pracovnice
Zdeněk Lokaj, novinář a konzultant
Jan Majíček, politolog a publicista
Dani Mawla, inženýr
Matěj Metelec, novinář
Marek Náprstek, režisér animovaných filmů
Robert Netuka, interkulturní pracovník OPU
Majdulin Oostrom, projektová manažerka
Filip Outrata, redaktor, vysokoškolský pedagog
Ondřej Páleníček, vývojář
Helena Petříčková, důchodkyně
Pavlína Reš, instruktor bezpečnosti, bývalá zaměstnankyně UNRWA
Jana Ridvanová, publicistka
Vojtěch Roček, pracovník technologické výroby
Zuzana Schreiberová, manažerka NNO, historička
Prokop Singer, publicista
Raúl Sorrosa, novinář
Vít Souček, analytik
Arne Springorum, kvaker a aktivista XR
Pavel Sterec, vysokoškolský pedagog
Vít Strobach, historik
Martin Šaffek, knihovník
Mirek Šestka, zaměstnanec
Petra Šťastná, OSVČ
Jaroslava Štěpánková, důchodkyně
Peter Tkáč, archeolog
Jan Vaňo, překladatel
Daniel Veselý, novinář
Martin Vrba, doktorský student
Zbyněk Wojkowski, projektový manažer
Jakub Záhora, politolog
Otevřený dopis můžete podepsat zde: https://www.petice.com/cesti_obcane_proti_izraelske_anexi
(Stav podpisů k 25/5/2020)
