Jeruzalém není hlavním městem Izraele

6. října 2013 | Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě

V souvislosti s posledními nemístnými výroky prezidenta Zemana na adresu okupovaných Palestinců a jeho nepřijatelným návrhem na stěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma se vynořily spekulace záměrně zpochybňující mezinárodní statut Jeruzaléma.

JERU

Tak např. politický konzultant Tomáš Haas přišel na serveru Parlamentní listy s tvrzením, že „Jeruzalém byl až na posledních několik desítek let hlavním městem Izraele po více než 3 tisíce let.“ Toto politicky účelové ahistorické tvrzení překvapí o to více, že jej pronesl údajně vystudovaný historik. Podobně jako jiní sionističtí propagandisté se i Tomáš Haas snaží řadou historicky zavádějících tvrzení ospravedlnit nelegální okupaci Východního Jeruzaléma Izraelem a na základě romanticko-nacionalistických klišé doložit zdánlivý nárok Izraele na Jeruzalém jako své hlavní město.

Považujeme proto za povinnost připomenout historikovi Haasovi, že Jeruzalém nemohl být po více než 3 tisíce let hlavním městem Izraele už jen z toho prostého důvodu, že tady po drtivou většinu tohoto historického času žádný izraelský státní útvar nebyl. Pokud tedy podle pana Haase historický vztah s Jeruzalémem oprávňuje jeho kontrolu, měl by respektovat případné požadavky jiných skupin, které by měly na Jeruzalém větší „historický“ nárok. Na prvním místě by zdaleka největší právo na Jeruzalém musel přiznat muslimům obecně, kteří jej drželi a budovali po více než 1191 let, s odstupem následovaných Egypťany, kteří Jeruzalém ovládali jako vazalský stát po sedm století ve druhém tisíciletí př. n. l. Nárokovat by jej mohli i Italové, kteří mu vládli po dobu 444 let až do pádu Římské říše a přednostní právo před Izraelci by měli na Jeruzalém podle Haasových měřítek též Íránci, kteří jej drželi po dobu 205 let během dynastie Achaimenovců, po tři roky během Parthské říše (poslední z Hasmoneovské dynastie židovského království byl fakticky jejich vazalem) a po dobu 15 let během vlády Sásánovců. Historik Haas by nemohl upřít nárok na Jeruzalém ani Řekům, kteří ovládali Jeruzalém přes 160 let, pokud můžeme považovat Ptolemaie a Seleukovce za Řeky a jako dědici Byzance (tady by se museli domluvit s Turky) a po připočtení helenistického panství by se řecký nárok na Jeruzalém opíral o dobu téměř 350 let. Větší nárok by mohl vznést též Irák, a to na základě asyrského a babylonského podmanění Jeruzaléma, stejně možná jako vlády Ajjúbovců, dynastie Saladina, který byl iráckým Kurdem. A teprve po vypořádání předchozích by mohli Jeruzalém nárokovat Izraelci, kteří se přes všechny rozpory a nejasnosti považují za dědice židovské komunity Levanty, která je historicky spojena s Jeruzalémem skrze Chrám, nehledě na to, do kdy se toto spojení datuje. Tento vztah se však většinu historického času vyvíjel pod íránskou, řeckou či římskou nadvládou, kdy Židé Jeruzalém politicky nekontrolovali. Nemůže být proto základem nároku na politickou kontrolu celého města, na čemž nic nezmění ani sebevětší úsilí českého politického analytika.

Připomínáme Tomáši Haasovi, že podle platného mezinárodního práva je Východní Jeruzalém jako součást Západního břehu okupovaným územím, který Izrael pouze svévolně začlenil do svého jeruzalémského správního obvodu. Podle Čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války z r. 1949 a Haagských směrnic z r. 1907 je okupačním silám zakázáno zasahovat do života okupovaných a přesídlovat na okupovaná území své obyvatelstvo. Izraelské vyhánění Palestinců z jejich domovů ve Východním Jeruzalémě, zabírání jejich majetku a osídlování palestinské půdy židovskými osadníky je hrubým porušením mezinárodního práva.

To by měl jako historik, politický konzultant, poradce bývalého českého prezidenta a bývalých českých premiérů, za kterého se označuje, respektovat i pan Tomáš Haas.

Za Iniciativu za spravedlivý mír na Blízkém východě

Zdeněk Jehlička

Článek vyšel také na Parlamentních listech.

This entry was posted in Kampaně, Zprávy and tagged , . Bookmark the permalink.