Aktualizace 23/2: Děkujeme všem za účast. Třetí, tedy poslední, díl Route 181 – Sever budeme promítat v úterý 10. března od 19:00 v Crossu.
Zveme vás na promítání zcela výjimečného dokumentárního filmu Route 181 / Trasa 181 (část 2. — Střed) významného izraelského režiséra Eyala Sivana a palestinského režiséra Michela Khleifiho. Snímek poskytuje unikátní pohled na možné spolužití Palestinců a Izraelců ve společně sdílené zemi. Promítnuta bude druhá část z třídilného dokumentu (první část byla promítnuta v prosinci 2014), která zachycuje cestu z města Lod až do oblasti Jeruzaléma.
Akce se koná v úterý 10. února od 19:00 v přednáškovém sále kavárny klubu Cross (Plynární 23, Praha 7), a to v rámci pravidelných Úterních fór klubu Cross (UFOSS). Vstup zdarma, film v původním znění v hebrejštině a arabštině s anglickými a českými titulky. Po projekci následuje debata. Pozvánka na facebooku a nyxu. Děkujeme za šíření dále.
Route 181: Fragments of a Journey in Palestine-Israel (Trasa 181: Útržky z cesty Palestinou-Izraelem), r. Michel Khleifi, Eyal Sivan; Belgie / Francie / Německo; 2003; hebrejsky a arabsky, anglické a české titulky; druhá část „Střed“ – 105 min.
Druhý díl Trasy 181 nás zavede do města Lod, kibucu Geser, vesnice Kfar Binoun, kibucu Hulda, měst Kalandia, Abou Dis, Al-Ram, Ramalláhu, Betléma a Beit Jala.
Film byl natočen v průběhu dvou měsíců v létě 2002 (tedy na pozadí druhé intifády – 2000–2005).
2. DÍL — STŘED: Z města Lod do oblasti Jeruzaléma
V Centru pro nové přistěhovalce ve městě Lod hrají ruští muzikanti melodie z východní Evropy. Tímto vítají nové přistěhovalce, kteří právě dorazili z Etiopie a jsou očividně překvapeni.
Před radnicí protestuje skupina Židů a Palestinců z hnutí „Žít spolu“ (Ta’ayush) proti demolici domů, která je plánována v palestinské čtvrti města. Ve stejnou dobu probíhá na místním úřadě debata na stejné téma.
Ve čtvrti zvané „ghetto“ žijí vedle sebe žena, která byla dlouhé roky politickou vězeňkyní, a její židovská sousedka. V kadeřnickém salonu vypráví postarší holič o vyhnání palestinských obyvatel z Lodu (Lydd), které bylo před rokem 1948 velkým palestinským městem.
Na cestě do kibucu Geser lituje Žid z Ruska, že emigroval do zaslíbené země. Beduín pasoucí své stádo sní o tom, jak vstoupí do izraelské armády.
V kibucu Geser sází skupina věřících z americké protestantské církve z Kansasu olivové stromky jako výraz solidarity s Izraelem. Slavnost řídí rabínka společně se svým manželem, oba jsou američtí židé.
Na cestě do Jeruzaléma je vidět zbořené palestinské vesnice.
Ve vesnici Kfar Binoun promlouvá sochař, syn přeživších holocaustu, o utrpení, které zažila jeho matka za války. Chce pro sebe a svou rodinu vybudovat ráj na zemi, který pro něj představuje odplatu za minulé utrpení.
V kibucu Hulda vítá průvodce Židovského národního fondu návštěvníky v Herzlově domě. Jako všechny židovské vesnice vybudované podél silnice do Jeruzaléma byl i kibuc Hulda postaven na ruinách palestinské vesnice.
Na cestě do Jeruzaléma se nachází několik vojenských kontrolních stanovišť.
Kalandia je největší vojenské kontrolní stanoviště mezi Jeruzalémem a Ramalláhem. Zde se naskytne příležitost popovídat si s vojáky o tom, jak důležité je být slušný.
U vojenského soudu obhajuje izraelský lidskoprávní zástupce mladé Palestince obviněné z toho, že jsou sebevražednými atentátníky. Soud probíhá za vysokého bezpečnostního dozoru. Jsou přítomny rodiny obžalovaných. Když se matky pokusí políbit své syny, mladé vojačky je okamžitě zastaví. Je zakázáno dotýkat se obžalovaných.
Město Abou Dis protíná vysoká betonová zeď. Palestinský geograf vysvětluje, jak je výstavba osad kolem celého Jeruzaléma součástí celkové strategie kolonizace.
Přes noc bylo izraelskou armádou srovnáno se zemí několik domů patřících rodinám sebevražedných atentátníků. Celé rodiny jsou vyhnány na ulici. Lidé prochází ruinami svých domů a dávají najevo svůj hněv.
V Jeruzalémě byl právě oznámen sebevražedný útok a oblast je zcela uzavřena. Na kontrolním stanovišti před městem Al-Ram se voják spontánně rozhodne vylíčit na kameru své pocity, které chce sdělit celému světu.
Ulice města Ramalláh jsou prázdné, je zákaz vycházení. Izraelská armáda ve městě kontroluje jakýkoli pohyb. Velitel sedící v tanku vypráví o literatuře a filosofii.
Silnice mezi Betlémem a městem Beit Jala je uzavřena. Hosté, kteří přichází do města na palestinskou svatbu, musí použít postranní cesty a překračovat hromady hlíny. Oslavě svatby však nezabrání ani vojenská okupace.
DALŠÍ PODROBNOSTI:
Route 181 / Trasa 181: Dokumentární film významného izraelského režiséra Eyala Sivana (The Specialist, Portrait of a Modern Criminal; Common State, Potential Conversation; Jaffa, the Orange’s Clockwork) a známého palestinského režiséra Michela Khleifiho z roku 2003.
Snímek sleduje hranice načrtnuté rezolucí číslo 181 VS OSN, která byla přijata dne 29. listopadu 1947 s cílem rozdělit Palestinu na dva státy – židovský a arabský. 56 procent území bylo přiřknuto židovské menšině a 43 procent bylo dáno arabské většině s tím, že malá centrální oblast měla být pod mezinárodním dohledem. Dokument se skládá ze tří dílů – Jih, Střed, Sever, které všechny sledují hranici navrženou rezolucí č. 181.
VÍCE O FILMU:
V létě roku 2002 cestovali dlouhé dva měsíce izraelský režisér Eyal Sivan a palestinský režisér Michel Khleifi po své zemi z jihu na sever, sledovali na mapě trajektorii, kterou nazvali Route 181 (Trasa 181). Virtuální linka sleduje hranice načrtnuté rezolucí VS OSN číslo 181, která byla přijata 29. listopadu 1947 s cílem rozdělit Palestinu na dva státy.
Režiséři podnikají cestu podél této linie a setkávají se s Izraelci a Palestinci, muži a ženami, mladými a starými, civilisty a vojáky, které natáčí v jejich každodenních situacích. Každá postava ve filmu má svůj vlastní způsob vnímání hranic, které je oddělují od sousedů: beton, ostnatý drát, cynismus, humor, lhostejnost, podezírání, agrese… Hranice byly vystaveny na kopcích a pláních, v horách a údolích, především ale v myslích a duších těchto dvou národů a v kolektivním nevědomí obou společností.
REŽISÉŘI O PROJEKTU:
Oba tvůrci jsou přesvědčeni, že situace na Blízkém východě je ideologickým / patologickým konstruktem vytvořeným lidmi, který tudíž může být lidmi také zrušen.
„Demarkační linie plánu na rozdělení Palestiny, vypracovaná a odhlasovaná OSN v roce 1947 byla výchozím bodem filmu. Představovala pro nás dokumentární výzvu a byla i příslibem bohatého lidského dobrodružství.“
„Přáli jsme si vytvořit film, který by odporoval myšlence, že Izraelci a Palestinci umí společně pouze jedinou věc, a to je donekonečna spolu válčit, až upadnou do úplného zapomnění.“
VÍCE INFORMACÍ:
- Oficiální stránky filmu (na webu Eyala Sivana)
- Jadaliyya: The Long and Invisible Road
- Electronic Intifada: Film Route 181 censored by French Culture Ministry
- Eyal Sivan: Il faut faire peser ce conflit sur la société israélienne (PDF)
- Eyal Sivan: Sur le boycott culturel (video)
- Eyal Sivan: Moi aussi je boycotte (video)
- Eyal Sivan: Biografie v češtině na dafilms.cz
INFO IN ENGLISH:
Screening of the documentary movie ROUTE 181, Fragments of a Journey in Palestine-Israel (2003) — Part Two: The Center (105 mins). A debate follows the screening. Film in Hebrew and Arabic with English and Czech subtitles.
More info: http://eyalsivan.info/index.php?p=fichefilm&id=5#&panel1-11
