11. ledna 2018 | Vít Strobach
Tzv. izraelsko-palestinský konflikt, eufemistický název pro desetiletí trvající okupaci palestinských území, vede kromě přímých násilností ke stavbě plotů a zdí. Ty, jak by se mohlo zdát, nemají tragické důsledky jen pro Palestince, ale také izraelské židy a konečně židy v židovských obcích celého světa. Je známým faktem, že atmosféra strachu posiluje xenofobní nacionalistickou a autoritativní politiku, která tvrdí, že jediná umí zajistit bezpečí občanům země. Ono zajišťování bezpečí, tak jak jsme mu svědky v Izraeli, ale ve skutečnosti vede jen k posilování obav a k pocitu všudypřítomného ohrožení. Život ve vojenském ležení, jakým se Izrael stal, učí schovávat úzkosti pod maskou siláctví, strachu ale nezbavuje. Je to začarovaný kruh, strach potíraný ještě větším strachem, obavy z násilí zdolávané volbou politiků, kteří násilí hlásají jako svůj program.
Opevňování, symbolické i doslovné, můžeme vidět i v některých židovských obcích Evropy. Je to patrné právě v ČR. Příznivci Izraele v čele s konzervativní elitou pražské židovské obce se domnívají, že jedinou skutečnou záštitou židů celého světa je Izrael. Aby podnítili obavy zdejších židů, míchají skutečné a odsouzeníhodné případy antisemitismu s kritikou židovských organizací a Izraele za jeho agresivitu vůči Palestincům. Chtějí dokládat rostoucí násilí vůči židům, aby zajistili jejich podporu Izraeli; tomu Izraeli, který je má nejlépe chránit, ale jehož vládnoucí establishment je dnes nejvíce zodpovědný za roztáčející se spirálu násilí a strachu mezi Židy a Palestinci. Tak jako jsou pro Židy v Izraeli prý největším nepřítelem Palestinci, pro české a evropské židy to mají být Arabové, muslimové, uprchlíci z Blízkého východu či Afriky, všichni totiž vykazují jakési přirozené znaky sklonu k násilí a k násilí vůči židům především. To ale nestačí; na zničení židů spolupracují lidskoprávní a levicoví aktivisté, politici a intelektuálové, mezi nimi celá řada „sebenenávistných“ židů. Ti poslední v sobě prý potírají své židovství. Je to logické potud, pokud je židovstvím chápán nekritický obdiv k Izraeli a k jeho politice síly. Jen tehdy je kritika židů vůči Izraeli prací na vlastním zničení.
Často se zmiňuje, že Evropu opouští židé z obavy z antisemitismu. Nejedná se ve skutečnosti o nějaký zásadnější podíl evropských židů; podstatnější je ale jiný fakt a to, že už nebývá zmiňováno, že mnoho desítek a set tisíc židů Izrael opustilo a že skoro 40 % židovské populace Izraele o emigraci uvažuje. I toto jsou oběti strachu, často lidé, kteří nechtějí násilí a volí evropské a další země, v nichž nacházejí mnohem bezpečnější prostředí než doma. Naopak ale také platí, že čím větší má problém Izrael s úbytkem izraelské populace a ochotou za agresivní politiku nasazovat životy, tím více se musí snažit vyvolávat mezi židovskými obcemi ve světě paniku, předkládat jim hrozivé scénáře a slibovat bezpečí na půdě Izraele. I tento začarovaný kruh lze rozseknout jen porážkou strachu a spolu s ním porážkou válečníků a zdí.
Vít Strobach – historik a publicista. Specializuje se na moderní středoevropské dějiny. V současné době působí jako doktorand na Ústavu českých dějin FF UK a na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Je autorem knihy Židé: národ, rasa, třída: Sociální hnutí a „židovská otázka“ v českých zemích 1861-1921 (2015, Nakladatelství Lidové noviny).
Související informace:
- Pozvánka na demonstraci proti zabíjení palestinských dětí (11. ledna 2018)
- Tisková zpráva: V Praze se uskuteční protest proti zabíjení, mrzačení a věznění palestinských dětí
