7. května 2012 | B’Tselem
Izrael zadržuje v administrativní vazbě 308 Palestinců
Izraelský nejvyšší soud zamítl odvolání Bilala Diaba a Thaera Halahlaha proti pokračování jejich administrativní vazby. Soud prohlásil, že doba délky administrativní vazby nemůže být určována vyhlášením hladovky. Soudnímu rozhodnutí předcházela zpráva organizace Physicians for Human Rights – Israel (PHR-Israel), ve které se uvádí, že oba vězni jsou v přímém ohrožení života.
Diab (27), pocházející z vesnice Kafr Ra’i nedaleko Jeninu, je v administrativní vazbě držen již 8 měsíců na základě údajného členství ve skupině Islámský džihád. Na Halahlaha (34), pocházejícího z vesnice Khirsan poblíž Hebronu, byla administrativní vazba uvalena v červnu 2010 za jeho údajný aktivismus ve skupině Islámský džihád.
Halahlahova jediná dcera, které je nyní 20 měsíců, se narodila po jeho zadržení a jemu nebylo povoleno ji vidět.
Diab a Halahlah začali hladovku 1. března 2012 na protest proti obnovení jejich administrativní vazby. Nyní jsou hospitalizováni v nemocnici Assaf Harofeh ve městě Rishon Lezion. PHR-Israel požaduje povolení návštěv jejich nezávislých lékařů, protože prohlídka nezávislým lékařem podporuje nezbytnou důvěru ve vztahu mezi lékařem a vězněm držícím hladovku.
Nejnovější data získaná organizací B’Tselem od izraelské vězeňské služby (IPS, Israel Prison Services) ukazují, že ke konci dubna 2012 bylo v administrativní vazbě 308 Palestinců. Od prosince 2010 vzrostl počet vězňů z 204 na více než 320. Data vězeňské služby také naznačují, že ke konci dubna 2010 bylo 31 % vězňů zadržováno po dobu 6 měsíců až jednoho roku, dalších 34 % po dobu jednoho roku až dvou let. Třináct vězňů je zadržováno bez přerušení po dobu 2 až 4,5 roku, dva vězni jsou zadržováni více než 4,5 roku.
Administrativní vazba je zadržení bez soudu, jejímž cílem je zabránit osobě v provedení činu, který by mohl ohrozit veřejnou bezpečnost. Zadržení je samo o sobě problematické, protože narozdíl od trestního řízení není snahou vazby trestat za prokázané porušení zákona, ale předejít budoucímu nebezpečí. Způsob, jakým Izrael používá administrativní vazbu, je zjevně nelegální. Zadrženým není oznámen důvod jejich zadržení, ani není vzneseno jakékoli obvinění. Ačkoli jsou zadržovaní předvedeni před soudce k odsouhlasení příkazu zadržení, většina materiálů poskytnutých žalobcem je utajená a zadržený ani jeho obhájce do nich nemůže nahlédnout. Protože zadržení neznají důkazy, které jsou proti nim shromážděny, nemohou je ani vyvrátit.
Zadržení dále nevědí, kdy budou propuštěni. I když je maximální doba vazby 6 měsíců, může být donekonečna obnovována. Mezi vězni zadržovanými v administrativní vazbě je 60 % těch, kterým byla vazba alespoň jedenkrát prodloužena
V uplynulých letech zadržoval Izrael v administrativní vazbě tisíce Palestinců po dobu od několika měsíců až po několik let. Stát také administrativně zadržel řadu Izraelců, včetně osadníků, po dobu několika měsíců. V období druhé intifády držel Izrael v administrativní vazbě přes 1000 Palestinců.
Podle mezinárodního práva je dovoleno administrativně zadržet osobu pouze ve výjimečných případech, jako krajní východisko s cílem předejít vážnému nebezpečí, jemuž nelze zabránit méně škodlivým způsobem. Izrael svým způsobem využívání administrativní vazby tato pravidla bezostyšně porušuje. Armáda musí propustit všechny vězně držené v administrativní vazbě, anebo je soudit dle odpovídajících ustanovení.
Izrael dále porušuje mezinárodní právo tím, že téměř všechny vazební věznice, ve kterých jsou Palestinci zadržováni, se nachází uvnitř hranic Izraele. Některým vězňům jsou také znemožněny návštěvy rodinných příslušníků, protože jim Izrael odmítá vydat vstupní povolení do země.
