17. května 2011 | Blog Michala Očadlíka
“Jako živé štíty při nebezpečných akcích jsou často používáni staří lidé, ženy, a také děti”, tvrdí bývalý izraelský voják Yitzchak Ben Mucha. Ve zprávě, která se dnes objevila na zpravodajském serveru idnes.cz, se dále píše o kruté šikaně a tyranii civilních obyvatel vojáky izraelské armády.
“Záměrem izraelské armády je tyranizovat lidi, o kterých všichni vědí, že jsou jen obyčejní civilisté, a dát jim jasně najevo, kdo je u nich pánem,” tvrdí další z bývalých vojáků Arnon Degnani. Ve výpovědích se svědci z řad bývalých vojáků shodují v tom, že se nejedná o ojedinělé události, ale o zcela běžnou každodenní rutinu.
Svědectví Yitzchaka Ben Muchy, bývalého příslušníka izraelské armády
(s českými titulky, přepis pod videem)
„Sousedská metoda“ je, když jdete zatýkat na palestinská území. Obklíčíte jeho (zatýkaného) dům, a chcete, aby vyšel ven, místo toho, aby vojáci šli dovnitř. Takže nejdřív na něj křičíte, ať vyjde ven, což je někdy doprovázeno házením omračujících granátů, a někdy dokonce střílením na dům. V určitém bodě bývá z jednoho z domů vyveden soused, a jsou mu kladeny dotazy o té osobě, zda je doma, jestli tam vůbec je, atd. Nakonec ho donutíme do domu vstoupit, a vyvést ven všechny, kteří jsou ještě uvnitř, a pokud už jsou všichni venku, tak rozsvítit všechna světla a otevřít všechna okna a dveře v domě. Dále jej nutíme pročesat celý dům, abychom viděli, že ta osoba tam opravdu není, pokud dosud nevyšla.
Vlastně po něm chceme, aby riskoval vlastní život. Aby šel do domu, který je v centru bojů. Aby řekl tomu, který se tam ukrývá, tedy někomu, kdo může mít zbraň, a může chtít bojovat, aby vyšel ven. Důvodem je, protože je to nebezpečné, tak tam pošleme Palestince, a ne vojáky. Z dalšího pohledu je to mnohdy také tak, že tito sousedé nechtějí být vnímáni jako kolaboranti. Takže když je chytíte, a donutíte je jít dovnitř, dokonce i když je to naprosto proti jejich vůli, což obvykle je, tak z nich tím uděláte kolaboranty, a oni trpí a vyjadřují své odmítnutí a nebezpečí, které se nad nimi vznáší.
Na tyto situace jsem byl také několikrát trénován při mém výcviku, při výcviku na různých místech jsem se takových věcí účastnil. Když říkám, že jsem se toho účastnil, je důležité pochopit, že je to každodenní rutina. Děje se to téměř každou noc, během téměř každého zatýkání. Je to nedílnou součástí zatýkání. Takže ano, byl jsem osobně přítomen spoustě takových zatčení. Pravda je, že 3 týdny předtím, než jsem byl povolán do služby, se toto téma objevilo v titulcích novin, a bylo diskutováno u Nejvyššího soudu. Proto jsem byl během mého výcviku, ve kterém jsme se tyto věci učili, velmi překvapen. Říkalo se tomu „Sousedská metoda“, potom „Velvyslanecká metoda“, a potom „Bratrancovská metoda“. Prostě změnili název, abychom neporušovali zákon.
Během mé služby jsem hovořil se svými veliteli, nejdříve s velitelem posádky, poté s velitelem jednotky, s velitelem výsadkářů, s velitelem strážní jednotky, a řekl jsem jim, že to, co děláme, je ilegální, a osobně si myslím, že i nemorální, ale důležité teď je, že je to protiprávní, a tudíž toho nechci být součástí. Se svými veliteli jsem měl spousty druhů diskusí, a velitel posádky mi řekl: „Nemusíš tu být, můžeš se držet vzadu“. Velitel oddílu na druhou stranu výslovně řekl: „Poslouchej, ze zkušeností, které mám, vím, že tato metoda zachraňuje životy vojáků, zbavuje je rizika, a i když to znamená porušit zákon, jsem ochoten to udělat, abych se tak vyhnul riskování našich vojáků.“ Je důležité poznamenat, že jsou tyto metody často prováděny na starých lidech, ženách, nebo dětech. Děti byly poslány do domu, aby rozsvítily světla, atd.
Tato a stovky dalších svědectví jsou shromažďovány izraelskou organizací “Breaking the Silence” (Prolamování mlčení), která je uveřejňuje na svých internetových stránkách. Breaking the Silence je organizace bývalých vojáků, kteří sloužili v izraelské armádě. Organizace shromažďuje a zveřejňuje svědectví bývalých vojáků, kteří sloužili na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy od září 2000, a pořádá přednášky, setkání, a jiné veřejné akce, které přinášejí na světlo realitu na těchto územích, prostřednictvím hlasu bývalých příslušníků izraelské armády. To vše s cílem umožnit izraelské veřejnosti přístup k realitě, která se odehrává kousek od nich, ale zřídkakdy je o ní zmínka v médiích. K dnešnímu dni organizace shromáždila více než 700 výpovědí od vojáků, kteří zastupují všechny vrstvy izraelské společnosti, a zahrnují příslušníky téměř všech jednotek, které v armádě působí. Všechna zveřejněná svědectví jsou pečlivě zkoumána, a všechny skutečnosti jsou konzultovány s dalšími svědky událostí a/nebo archivy organizací za lidská práva, které působí v této oblasti.
Některá ze svědectví jsou přeložena a publilována v dříve uveřejněném článku Michala Očadlíka “Šokující svědectví bývalých příslušníků izraelské armády“.
