ISM Czech Republic

1. října 2025 | blisty.cz

Tento díl byl sepsán k výročí Mnichovské dohody, jež je coby tragický mezník v moderních českých dějinách zneužívána sionistickou propagandou k falešným analogiím s Palestinci, kteří mají, podobně jako kdysi sudetští Němci pro nás, představovat bezpečnostní riziko pro Izrael. Omlouvání jejich „odsunu“ je pak podobně jako u Němců vystavěno na tom, že si prý sami začali válku, kterou prohráli. V následujícím díle tohoto volného seriálu o demýtizaci se proto zaměříme na způsoby argumentace, s nimiž takto vystavěné propagandistické narativy pracují.

Mýtem o Palestincích, kteří se měli ukázat jako nestátotvorní, o to víc však nenávidějící úspěšný izraelský stát – jejž jsme rozebrali v jednom z předešlých dílů tohoto volného seriálu – se dostáváme blíže k našim vlastním národním mýtům, které si udržujeme o sobě a o našem vztahu k Izraeli a k Palestincům. Právě tento mýtus o Palestincích, kteří „dávno mohli mít svůj stát“, obohacený o zavedené narativy o tom, jak Palestinci chtějí smést židy do moře a jak nelze ustupovat zlu, si s oblibou roubujeme na náš vlastní mýtus mnichovského diktátu, aniž bychom přitom reflektovali, kdo a jaké karty tady rozehrál a zda to nakonec není všechno přesně opačně, než jak tomu máme podle české sionistické propagandy věřit.

19. září 2025 | blisty.cz

Tento text byl napsán k zahájení zasedání Valného shromáždění OSN, které by mělo naplnit aspirace Palestinců po národním státě. VS OSN sice podpořilo dvoustátní řešení tzv. izraelsko-palestinského konfliktu, avšak palestinská delegace nedostala na jednání víza, takže se vyhlašování svého státu ani nemůže účastnit. Několik západních zemí ohlásilo na zasedání uznání palestinského státu s různými podmínkami vůči Palestincům, avšak Izrael předem avizoval, že žádný palestinský stát nebude. Zasedání VS má předsedat dosavadní německá ministryně zahraničí a fanatická obhájkyně Izraele.

Jak jsme si ukázali v minulém díle, vyčítat Palestincům, že „nevyužili žádnou příležitost“ vyhlásit vlastní stát, je pouhým nepochopením situace, ve které se s vyhlášením izraelského státu ocitli, kdy se jim s jeho založením jejich vlastní národněstátní aspirace smrskly téměř k nule. Při přemýšlení nad možnostmi vzniku palestinského státu, jeho podoby a smyslu přitom nejde jen o to zvážit politickou vůli a technikálie jeho ustavení, ale je nutno vzít v potaz širší kontext, který by vedle čistě politických východisek v sobě zahrnul i aspekty tak mimoběžné a iracionální, jako jsou snahy izraelských příznivců obhajovat kroky Izraele odkazem na mytizované biblické vyprávění.

22. srpna 2025 | blisty.cz

Jeden z mých přátel mi nedávno vyprávěl historku z rodinné návštěvy Izraele/Palestiny. Příběh se odehrál v euforických porevolučních časech, kdy se otevřely hranice, a tak jsme se během zahraničních cest mohli srovnávat se světem, ale byli zároveň zkoušeni, jak ve světě obstojíme sami a tak se něco o sobě dozvědět. Seděli tedy v restauraci dva bratři s otcem na výletě v přístavním historickém palestinském městě Akka a vychutnávali si po jídle náladu středomořského večera. Na vyzvání přistoupil číšník s účtem. Otec zaplatil, snad zbylo dle možností i na dýško, když se spokojen naklonil k číšníkovi s poděkováním a dobře naladěn i s dovětkem: „Máte to tady krásné a buďte jen rádi, že tu nejste obklopeni těmi pouštními psy.“

Mladý muž jen lehce zalapal po dechu a odporoučel se, otec odešel na pokoj, bratři zůstali zaraženi v restauraci ještě sedět a objednali si další pití. Později si k nim přisedl onen palestinský číšník, který velmi stál o pochopení a chtěl jim vysvětlit, že ani on, ani ostatní Palestinci nejsou „pouštní psi“, ale jsou stejní jako ostatní lidé jinde ve světě. On sám studuje matematiku a fyziku a v restauraci si jen přivydělává. Dohodli se, že otci napíše dopis. Vyšel z toho „arabský“ ornamentální krasopis dlouhého oslovení, požehnání otci i rodině a představení mladého Palestince se závěrečným přáním míru a všeho dobrého.

15. srpna 2025 | blisty.cz

Mohlo by se zdát, že otázka demolic palestinských domů a vyhánění Palestinců, jak je provádí izraelský stát, armáda a osadníci, souvisí s izraelským mýtem o rozkvetlé poušti jen volně. Nicméně právě na demolicích a na decimaci palestinské ekonomiky, jíž se budeme věnovat v dalším dílu této volné série, je možné dobře sledovat, jak úměrně se s mizením palestinského prostoru a jeho ekonomické základny rozpíná izraelské osídlení a roste ekonomika izraelská.

Vzhledem k relativně řídkému osídlení historické Palestiny by mohly žít palestinské a židovské komunity vedle sebe a vzájemně se obohacovat. Vedle tradiční palestinské pohostinnosti, kdy Palestinci sionistické osadníky hostili ve svých domovech, než je v některých obzvláště trpkých případech ti samí osadníci z jejich domovů vyhnali, si Palestinci mohli i myslet, že vlna evropských přistěhovalců může přinést prospěch i jim samotným. Konečně, s touto chlácholivou představou o importu civilizace, která spíše než altruismus k domorodým obyvatelům odrážela sionistický sebeklam o „prázdné a zpustlé“ zemi, pracovala i raná sionistická propaganda a bohatě ji využívá i izraelská propaganda dnešní.

2. srpna 2025 | blisty.cz

Oscarem ověnčený dokumentární snímek Žádná jiná země (No Other Land, 2024) popisuje vyhánění Palestinců z oblasti Massafer Jatta na okupovaném Západním břehu Jordánu. Desítky vesnic a usedlostí jižně od Hebronu, které tvoří ráz zdejší kopcovité krajiny, jsou okupační izraelskou armádou s užitím těžké techniky systematicky srovnávány se zemí, aby zde mohl vzniknout – účelově vyhlášený – armádní výcvikový prostor. Divák tak může sledovat zápas zdejších Palestinců o udržení domova, půdy a obživy proti svévoli okupační moci. Zápas o každý metr půdy, který zde každým dnem probíhá již řadu desetiletí a vyžádal si oběti i na palestinských životech.

V jeden moment se na scéně objevuje izraelský manažer v civilu, který dohlíží na to, aby demolice a vyhánění lidí do neznáma probíhaly organizovaně a podle plánu. Součástí celého procesu je i uzurpace vody a vodních zdrojů. Izraelská armáda přiveze pracovní četu, která domorodým Palestincům vytrhává vodovodní potrubí a na několika místech je přeřezává. Velkoobjemový domýchávač zaleje místním lidem v kamenité půdě pracně hloubené studny a nádrže s vodou betonem, načež mizí za obzorem. S vodou se vytrácí i život, a palestinská komunita je tak nucena přesunout se zase o kus dál…

25. července 2025 | blisty.cz

Není snad chvíle v českém Parlamentu projednávajícím čas od času náš vztah s Izraelem „na věčné časy“, aby se k řečnickému pultíku nepřihnal nějaký ten rozohněný poslanec či senátor a nezačal přítomné kolegy a kolegyně – povětšinou podobně smýšlející nepoučené sionisty – rozněcovat úvahami o zpustlé Palestině plné močálů či kamení, která se povznesla až s příchodem židů, jejichž přičiněním se z pouště stala kvetoucí zahrada. Obvyklé podpůrné zakončení „viděl jsem to na vlastní oči, když jsem tam byl“ je už jen úsměvným dovětkem a důkazem toho, že v případě Palestiny a Palestinců přijde každá pitomost vhod.

Jak totiž ukážeme v tomto a v následujících dílech našeho volného seriálu, ona očividná dnešní „zaostalost“ a „neprosperování“ palestinské ekonomiky je určována v první řadě omezeními ze strany Izraele, který možnosti palestinské ekonomiky záměrně přiškrcuje.