29. března 2025 | Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě
Projev člena Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě Zdeňka Jehličky dne 29.03.2025 u příležitosti připomínky Dne půdy.
Mahmúd Chalíl a Rumaysa Oztuk, dvě jména, která dnes představují kriminalizaci propalestinské solidarity. Dvě jména, která symbolizují suspendování dalších 22 studentů a studentek z amerických univerzit a kampusů – některým z nich byly odepřeny tituly těsně před promocí –, a to jen kvůli solidaritě s vražděnými Palestinci. Tato dvě jména dnes reprezentují dalších 300 studentů, jimž byla v USA odňata studentská víza, protože protestovali proti izraelské genocidě v Gaze.
Toto je obraz dnešních fašizujících se Spojených států, kde sbírají lidi na ulicích jako v nějakém příběhu služebnice. A toto jsou vzory pro kdejaké české politické trumbery a jejich roztleskávače na sociálních sítích, kteří mají vlhké sny o tom, že budou tuto praxi zavádět i u nás a proti nám.
Ministerstvo vnitra ČR tak už dnes připravuje novou Národní strategii boje proti antisemitismu. Na její tvorbě spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Federací židovských obcí. Má postihnout a kriminalizovat propalestinskou solidaritu.
Chceme snad žít ve světě, kde bychom se měli bát vyjádřit solidaritu s trpícími, kteří jsou po stovkách vražděni leteckými údery a úmyslně zabíjeni moderními technologiemi? Jejichž domovy jsou systematicky ničeny a oni vyháněni? Chceme snad žít ve světě, kde budeme zavíráni za domáhání se práv a svobod, která jsou sice ústavně daná, ale která jsou jen pro někoho, neboť nejsou pro všechny? A chceme takový svět předat našim dětem?
Za propalestinskou solidaritu a solidaritu s Gazou jsou dnes vyslýcháni lidé v Británii i v Německu. Lidé různého sociálního původu, různého věku a všemožné národnosti. A to včetně židů samotných, včetně přeživších holokaustu či jejich potomků. Což jen dokládá, že tady nejde o žádný boj proti antisemitismu, ale jen o postižení hnutí solidarity s Palestinou a s Palestinci.
Americký osadnický projekt, který je postaven na genocidě domorodých obyvatel, tak dnes podporuje izraelský osadnický projekt založený na genocidě Palestinců s podporou Evropy, která vyrostla a sílila též na genocidě národů zotročeného třetího světa.
Dnešní protipalestinský rasismus tak není namířen jen a pouze proti Palestincům samotným, ale vede k udržení nadvlády západní civilizace, k přežití kapitalismu vyrostlého z kolonialismu a k přežití civilizace postavené na vyvlastnění ostatních. Bílí lidé Západu se ale nemůžou radovat z postižení jiných, protože chudí lidé Západu budou dalšími na řadě v dalším kole podmanění. Podmanění však není cestou a nikdy nebylo.
My coby hnutí palestinské solidarity tak dnes bojujeme za práva, která byla kapitalismu vnucena, jako je spravedlnost, rovnost a svoboda, a bojujeme za tato práva i pro ty, kteří okouzleni falešným vědomím by nám dnes tato práva sami rádi vzali.
Čelíce rostoucí kriminalizaci propalestinského hnutí máme zažívat v malém to, co zažívají ve velkém a po desetiletí samotní Palestinci. Vězení bez soudu, ostrakizace, kriminalizace, vyhánění… Máme tak okusit plody izraelizace Západu, před kterou jsme po léta varovali. My sami tak máme být Palestinci Západu.
Pokud máme být my Palestinci, buďme na to hrdi. Hrdi na jejich sílu a nezdolnost. vytrvalost a kuráž, s kterou čelí po desetiletí útlaku a nespravedlnosti. Vezměme si z nich příklad a inspiraci. Palestinci jsou dnes ti, kteří čelíce izraelskému vraždění dávají světu příklad v odhodlání, jak bojovat za svá práva a za své svobody.
Naši budoucnost tak vidíme propojenou s osudem palestinské kauzy. Je to naše společná budoucnost, kterou zde tvoříme. V Palestině, v Gaze, stejně tak jako v ulicích, na náměstích a v kampusech západních měst. A je to naše dnešní odhodlání, které ukáže, v jaké budoucnosti budeme žít. A v jaké budoucnosti žít chceme.
My sami si tak musíme říct, jaký svět a jakou budoucnost chceme pro sebe. Budoucnost bez strachu, budoucnosti bez násilí, budoucnost důstojnou, budoucnost rovných svobodných lidí, za kterou se nebudeme muset stydět.
Naše hodnoty jsou stejné včera i dnes, a my si za nimi stojíme pořád stejně. Nehledě na hrozby a možnou kriminalizaci. Jsme dnes tady, a stojíme dnes tady.
Protože jinak ani nemůžeme.
Děkuji za pozornost.
Související
