12. listopadu 2024 | Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě
Provolání iniciativy Ne naším jménem k 17. listopadu
„Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni.“
Václav Havel
„Hanba okupantům!“
jedno z hesel na moskevské demonstraci proti okupaci Československa v roce 1968
V srpnu 1968 se skupinka osmi statečných občanů tehdejšího Sovětského svazu vydala na Rudé náměstí v Moskvě, aby demonstrovala proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bez ohledu na následky vyšli tito lidé z anonymity a demonstrovali proti tomu, čeho se jejich země dopouští na zemi jiné, tedy okupaci a násilí. Své vládě a světu tak ukázali, že nesouhlasí s tímto jasným porušováním mezinárodního práva a že okupace jiné země se neděje jejich jménem. Svým heslem „za vaši a naši svobodu“ se přihlásili k solidaritě s druhými a k univerzálním hodnotám svobody a lidských práv.
I my stojíme za svobodou pro všechny a za univerzálními hodnotami lidských práv, spravedlnosti a rovnosti. Prohlašujeme, že i my nesouhlasíme s naší vládou v její podpoře izraelské okupace palestinských území, izraelského apartheidu, jeho osadnické kolonizace a válečných zločinů. V současnosti sice nečelíme přímé hrozbě vězení a nositelé snah o kriminalizaci propalestinské solidarity se sami zdiskreditovali, čelíme však vážnému nebezpečí mlčení, ignorace, cynismu a normalizace rasismu a násilí tváří v tvář izraelské genocidní válce proti Gaze. Čelíme nebezpečí, že Palestinci budou vyjmuti z univerzálních hodnot rovnosti a svobody a že izraelské zločiny proti nim budou i vinou naší politické reprezentace zahlazeny a promlčeny.
Sedmnáctého listopadu, kdy si připomínáme represe minulého režimu, bychom si měli připomenout také daleko větší a soustavné represe Palestinců. Věznění bez obvinění a bez soudu v izraelských detenčních vazbách, mučení palestinských politických vězňů tajnou policií, násilné rozhánění demonstrací, noční razie, zákazy politického projevu a domácí vězení, postižení a vydírání celých rodin, vyvlastňování a nucené přežívání za dráty plotů, zdí rozdělená země a rozdělené komunity a rodiny, disent a vyhnání… to jsou jen špičky ledovce – přitom jsou to situace nám tolik povědomé ze svědectví o minulém režimu, kterým musí den za dnem čelit Palestinci již po dobu téměř osmdesáti let pod Izraelem a jeho osadnickou kolonizací. Jsou to praktiky, které se dějí i s podporou našich stran a vlád, našich médií a všemožné politické, kulturní a společenské reprezentace, jejichž představitelé nám dnes budou připomínat hodnoty listopadové revoluce, hodnoty svobody a demokracie.
Náš 17. listopad jako svátek Boje za svobodu a demokracii nemá být jen umrtvenou připomínkou minulých bitev, není to jen svátek vznešených slov a kladení věnců k pamětním deskám, které mají boj za svobodu a demokracii uzavřít do minulosti. Náš 17. listopad nemůže být ničím jiným než pokračováním zápasu za svobodu a demokracii pro druhé, a tak i pro nás samotné. Nemůžeme být svobodni a nemůžeme oslavovat svobodu, pokud ji nedopřáváme druhým a pokud se sami podílíme na okupaci a násilí na druhých. Nemůžeme se těšit demokracii, když umlčujeme hlasy těch, kteří volají po svobodě a kterým se svoboda nedostává přičiněním právě těch, kteří o svobodě jindy tak usebraně promlouvají. Svoboda, spravedlnost, rovnost jako univerzální hodnoty lidských práv platí pro všechny stejně, nebo neplatí vůbec. A platí stejně tak pro nás, jako platí pro Palestince.
Naše země dala světu tradici 17. listopadu, kdy studenti vystoupili proti útisku a bezpráví. Tento svátek tak zrcadlí naši útrpnou zkušenost dvou okupací. Dalo by se tudíž předpokládat, že naše země bude mít pochopení pro lidi trpící pod okupací, perzekucí a násilím. Je pro nás nepřijatelná zaslepená podpora, kterou naši zastupitelé poskytují Izraeli v jeho vražedné válce proti Gaze a proti Palestincům. Je po nás nepřijatelné sledovat umlčování studentů za projevy propalestinské solidarity. A je pro nás nepřijatelné vidět vlajku Izraele, který čelí před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu obvinění z možného páchání genocidy, viset na budově Národního divadla. Divadla, které se cítí zavázáno odkazu vlastního vystoupení po boku studentů právě po 17. listopadu.
Pokud má být 17. listopad svátkem boje za svobodu a demokracii, navraťme mu tento původní význam!
Vystupme proti okupaci tam, kde ji nemáme vidět, a za svobodu těch, kteří jsou nuceni žít v nerovnosti a v nesvobodě.
Postavme se izraelské okupaci a za svobodu Palestiny a Palestinců!
Za jejich a naši svobodu!
Hanba okupantům!
Free Palestine!
V Praze 12. listopadu 2024
