25. července 2014 | Lékaři bez hranic
22. července. Je 8 hodin ráno, tým Lékařů bez hranic se vrací z noční služby v nemocnici Shifa v centru města Gaza. Raněné přivezli na pohotovost v několika vlnách, šlo hlavně o rodiny a pacienty převezené z nemocnice Al Aqsa bombardované dříve v průběhu dne.
„Pečovala jsem o dva nové pacienty přijaté na jednotku intenzivní péče pro popálené – 24letou mladou ženu a 10letého chlapce. Žena zůstala 12 hodin uvězněná pod troskami svého domu, při výbuchu ztratila dcerku a deset dalších příbuzných. Udělali jsme, co bylo v našich silách, ale ráno zemřela.“ Adriana je anestezioložka, právě přijela do Gazy, aby posílila krizový tým. Není letos v Gaze s Lékaři bez hranic poprvé, tentokrát však přijela za úplně jiné situace.
Život zachraňující operace
„Chlapec přišel o otce, maminka byla s ním. Jejich dům se zřítil po zásahu rakety. Trpí vážnými popáleninami, crush syndromem (syndrom ze zasypání), rozsáhlými zraněními a má po celém těle asi stovku drobnějších ran způsobených výbuchem granátu.“
Po operaci byl chlapec převezen na jednotku intenzivní péče pro popálené. Naši druhou anestezioložku Kelly zneklidňovala jedna ranka na břiše, která stále krvácela. „Požádala jsem o ultrazvuk břicha a ukázalo se, že má vnitřní krvácení. Výbuchy mu způsobily sedm perforací tenkého střeva,“ vypráví Kelly.
„Zachránila mu život,“ dodává Adriana.
Chirurg Lékařů bez hranic Cosimo dokázal vyjmout kulku ze srdeční žíly jedné mladé ženy. „Další dva pacienti, které jsem dnes v noci operoval, utrpěli poranění hrudníku způsobená výbuchy v jejich těsné blízkosti.“
Bombardovaná nemocnice
Mnoho raněných bylo do nemocnice Shifa transportováno z nemocnice Al Aqsa, kterou během dne zasáhlo bombardování.
V nemocnici Al Aqsa byl v době výbuchu hospitalizovaný také dvacetiletý muž. „Přivezli ho na pohotovost do Shify. Museli jsme mu obě nohy nad koleny amputovat,“ líčí Kelly. „Operace trvala skoro tři hodiny.“
Většina případů na operačním sále je velmi vážných a vyžaduje zásah několika chirurgů. „Včera jsme měli nejméně dva neurochirurgické případy,“ dodává Kelly. Z pohotovosti posílají všechny případy, i ty úplně beznadějné, na operační sál. Někdy už je ale pozdě. „Přivezli nám na sál osmiletou dívenku, která při výbuchu přišla o obě nohy a měla četná zranění, z toho jedno na hlavě. Nemohli jsme dělat nic jiného než jí ulevit od bolesti,“ vysvětluje Adriana.
Na pohotovosti je plno dětí s menšími zraněními. Podle Cosima tvoří děti třetinu hospitalizovaných.
Ranění přicházejí na jednotku intenzivní péče ve vlnách, vždy po třech, čtyřech nebo po pěti. První z nich přivezli ze stále bombardované čtvrti Šadžajá, poslední skupina, kterou ošetřil tým Lékařů bez hranic, byla z okolí nemocnice Al Aqsa. Za celou noc v nemocnici umřelo nejméně pět z nich.
Brzo z rána začne letecký útok i kousek od nemocnice Shifa. „Celá budova oddělení popálenin se otřásla jako při zemětřesení,“ říkají členové týmu, kteří tou dobou ještě byli v nemocnici a odpočívali po náročné noci.
V 8 hodin ráno tým nemocnici opouští a vrací se zpět do kanceláře Lékařů bez hranic. Po návratu a s hrnkem kávy v ruce všichni postupně vypráví, co během noci zažili. Ostatní jim naslouchají a dívají se do země.
Podle OSN zemřelo této noci 10 lidí a 130 jich bylo raněno. Vzhledem k tomu, co zažili, se všichni shodují, že toto číslo je pravděpodobně podhodnocené.
Fotogalerie:
http://issuu.com/msf_picturedesk/docs/msf-gaza_alshifa_hospital/1?e=0/8717252
