Přinášíme Vám rozhovor, který nám zaslal jeden z našich dobrovolných překladatelů. Ač je rozhovor staršího data a zabývá se pro nás netradičním tématem, rozhodli jsme se jej uveřejnit a to zejména proto, že komunity věřících po celém světě jsou důležitou součástí kampaně souhrnně označované jako BDS, prosazující bojkot Izraele do té doby, než začne dodržovat všechny závazky plynoucí z mezinárodního práva a ukončí svou okupaci Palestiny. Více informací o bojkotu vycházejícím z církví a organizací věřících naleznete například zde nebo zde.
Rozhovor vedl Elias Harb, Intifada-Palestine.com, 23. července 2010
„Ti, kteří používají Bibli na podporu Izraele, by měli rozlišovat mezi Božím slibem a Balfourovým slibem (Balfourovou deklarací), protože okupace je slibem daným Izraelcům lordem Balfourem, nikoli Bohem.“
Arcibiskup Theodosios
Elias Harb: Laureát Nobelovy ceny, který přežil holocaust, Eli Wiesel, prohlásil v různých publikacích, že Židé, křesťané a muslimové mohou vybudovat své domovy kdekoli v Jeruzalémě, ale jen pod izraelskou svrchovaností naleznou svobodu vyznání. Co na to řeknete?
Arcibiskup Theodosios: Fakta ukazují, že je tomu naopak, neboť stále více a více muslimů a křesťanů má velké problémy při vstupu do města. Tisícům z nich je odpírán vstup k nejposvátnějším místům. Izraelské úřady dokonce během velkých náboženských svátků brání jeruzalémským Arabům vstoupit do Božího hrobu a do mešity al-Aqsá. Je zřejmé, že Izraelci chtějí Jeruzalém jen pro sebe a nechtějí v něm žít s ostatními. Je velká škoda, že město míru, které by mělo symbolizovat bratrství a lásku, izraelský postup změnil v symbol nenávisti a rozdělení.
Elias Harb: Jak izraelská okupace ovlivnila právo Palestinců žijících na Západním břehu Jordánu navštívit a uctívat svatá místa v Jeruzalémě? Jaký je význam Jeruzaléma pro Palestince? Mohl by existovat nezávislý palestinský stát bez Jeruzaléma jako hlavního města? Jak izraelské vývojové projekty změnily Svatou zemi?
Arcibiskup Theodosios: Chtěl bych jasně říci, že Palestina nemůže být bez Jeruzaléma jako hlavního města. Je směšné si představit Palestinu bez Jeruzaléma, protože ten bije v srdci každého Palestince. Kromě toho, Izrael se snaží změnit charakter Jeruzaléma prostřednictvím svých rozvojových projektů, jako jsou tramvaje, centra nebo parky. Snaží se, aby se Palestinci stali cizinci ve svém vlastním městě. Podle mezinárodního práva je Jeruzalém stále okupovaným městem, takže nikdo v něm nemá právo nic měnit. Ať bude konečná dohoda mezi Izraelci a Palestinci jakákoli, Palestinci musí mít právo vstupovat bez jakýchkoli omezení do svého města a právo žít v něm, mít v něm své domovy a pobývat v něm bez jakéhokoli cizího vměšování. Palestinci jsou v Jeruzalémě ve svém městě a doma, nejsou žádnými cizinci. Zacházet s Palestinci jako s cizinci je samo o sobě rasismus.
Elias Harb: Mnoho lidí asi neví o zmenšování křesťanské populace ve Svaté zemi. Jak kritická je tato situace a co v budoucnu čeká křesťanství ve Svaté zemi?
Arcibiskup Theodosios: Především bych chtěl zdůraznit, že křesťanští Palestinci existovali už od dob Ježíšových, jak je zmíněno ve Skutcích apoštolských v Bibli, že Arabové poslouchali apoštoly (Sk 2,8-11, kde apoštolové v Jeruzalémě naplněni Duchem svatým kázali množství národů v jazycích: „Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové… Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“ – pozn. překl.). Křesťanští Arabové měli a stále mají velký vliv na vývoj arabské společnosti na Blízkém východě. Nejsme v Palestině návštěvníci nebo cizinci. Naše historie je hluboce zakořeněna v této zemi. Na druhé straně se naše počty zmenšují a je hořkou realitou, že to způsobuje okupace. Ale my se nebojíme, že křesťané zmizí z Palestiny, protože křesťané v Palestině budou vždy pokračovat v hlásání poselství Ježíše Krista.
Elias Harb: Hlavní evangelikální křesťané v USA a západních zemích se domnívají, že vznik Státu Izrael byl přislíben Bohem. Podporují Izrael finančně. Jak hledí pravoslavná církev na tuto otázku?
Arcibiskup Theodosios: Pravoslavná církev jako všechny církve ve Svaté zemi odmítá omluvy nespravedlivého zacházení s palestinským lidem založené na Bibli.
Je mi velmi líto, když slyším o některých náboženských skupinách ve Spojených státech, které podporují izraelskou okupaci palestinských území. Taková podpora nemůže být odůvodněna z křesťanského hlediska, protože křesťanství je proti jakémukoliv druhu okupace a nespravedlnosti ve všech jejích formách a racionalizacích.
Tyto skupiny by měly znovu číst své Bible, protože Bible nás vyzývá, abychom stáli na straně přehlížených a utlačovaných, ne utlačovatelů.
Ti, kteří používají Bibli na podporu Izraele, by měli rozlišovat mezi Božím slibem a Balfourovým slibem (Balfourovou deklarací), protože okupace je slibem daným Izraelcům lordem Balfourem, nikoli Bohem.
Bůh nemá nic společného s nespravedlivými akcemi izraelských okupantů v naší zemi od roku 1948 až do dneška.
Elias Harb: Co si myslíte o zdi, kterou postavil Izrael, a tvrdí, že je jen z bezpečnostních důvodů? Jaký má tato zeď vliv na každodenní život Palestinců? Izrael učinil mnoho věcí na okupovaných územích; věříte, že řešení dvou států je kvůli palestinsko-izraelskému konfliktu stále možné?
Arcibiskup Theodosios: Především bych chtěl zdůraznit, že zeď je nelegální, dokonce i nejvyšší soudní systém na světě prohlásil, že je ilegální, proto je naší povinností vůči našim bratřím rozbít tuto rasistickou zeď. Účelem této zdi je prostě oddělit Palestince od jejich sousedů, rodin a půdy. Důkazem jsou nehumánní kontrolní stanoviště, která nedovolují projít osobám, které chtějí navštívit své příbuzné v Jeruzalémě, a pokud je jim to nějakým zázrakem dovoleno, musejí projít těmito hroznými kontrolními stanovišti, kde s nimi zacházejí velmi ponižujícím způsobem. Nemyslím, že s tím mají něco společného otázky bezpečnosti už proto, že je zatím hotovo jen 62 % zdi. Je to jen výmluva, jak oddělit ilegálně velkou část země od samostatné Palestiny.
Elias Harb: Izrael a západní tisk požadují, aby Hamás propustil Gilada Šalita, ale téměř nikdo se nezmiňuje o tisících palestinských politických vězňů. Můžete stručně popsat situaci palestinských politických vězňů?
Arcibiskup Theodosios: V izraelských věznicích je asi 11 000 politických vězňů, čtvrtina Palestinců byla od roku 1967 nějaký čas svého života vezněna. To je velké číslo. Je smutné, že mezinárodní média to nevynesou na světlo. Jsou to lidé, kteří bojovali za spravedlivou věc, a zachází se s nimi tak nelidskými způsoby, jaké si člověk může představit. Povinností všech svobodných lidí na světě, kteří věří v lidská práva, a věří, že všichni lidé se narodili rovni, je postavit se na jejich stranu.
A to nemluvím o největším vězení na světě, kterým je pásmo Gazy. Tam žije milion a půl lidí. Vyzýváme a prosíme každého svobodného člověka na světě, aby se přičinil na osvobození lidí v Gaze.
Elias Harb: 31. května (2010) izraelská komanda zaútočila na Flotilu svobody do Gazy a zabila 9 humanitárních aktivistů, zranila více než 50 a 17 aktivistů je stále pohřešováno. Můžete nám sdělit, co si tomto nedávném útoku myslíte?
Arcibiskup Theodosios: Je to velmi smutná událost, na kterou se nikdy nezapomene. Brutalitu izraelských sil lze očekávat. Kdykoliv se lidé snaží ukázat na odvrácenou stranu izraelské okupace a situaci v Gaze, snaží se jejich hlasy umlčet. Vyjadřujeme turecké vládě a lidem, kteří zaujali tak odvážný postoj k našim lidem, svou soustrast a díky. Ve flotile se plavili lidé několika různých národností a náboženství, což potvrzuje, že stále existují lidé, kteří věří v hodnoty spravedlnosti a míru.
Elias Harb: Za posledních 62 let žijí Palestinci vyhnaní z Palestiny v uprchlických táborech v Gaze, na Západním břehu Jordánu, Jordánsku, Libanonu, Sýrii a očekávají právo na návrat do vlasti. Jaké poselství naděje byste dal těmto uprchlíkům.
Arcibiskup Theodosios: Vzkazuji všem palestinských uprchlíkům, aby se nevzdávali svého práva na návrat. Je pravdou, že nelze vrátit čas. Je to (ale) jejich lidské právo, protože každý palestinský uprchlík by se měl vrátit domů.
Neztrácejte naději, protože naše věc je jen jedna, a osoby, jimž bylo jakýmkoli způsobem ukřivděno, nesmí být zoufalé, ale musí stále trvat na svých právech a doufat, že se jednoho dne, a doufám, že to bude brzy, inša‘Alláh (arabsky „dá-li Bůh“ – pozn. překl.), kdy se každý Palestinec bude moci vrátit do svého domova.
Elias Harb: Děkuji Sajidná (arabsky „náš pane“, u křesťanů „Vaše Eminence“, pozn. překl.).
Theodosios (Atalláh) Hanna (nar. 1965) je pravoslavný arcibiskup v palestinské Sebastíji (řecky Sebasté, lat. Sebaste) na Západním břehu Jordánu, příslušející pod pravoslavný patriarchát v Jeruzalémě.
