Palestinský vězeň, Khader Adnan, který před 60 dny zahájil hladovku na protest proti svému protiprávnímu zadržování v takzvané administrativní vazbě (to znamená, že dosud nebyl z ničeho obvniněn ani mu nebyl sdělen důvod jeho zadržování), je nadále v kritickém stavu. Na jeho podporu se konala celá řada demonstrací po celém světě i v samotné Palestině. Stejně tomu bylo i dnes, kdy Palestinci vyjářili solidaritu s Adnanem u izraelského vojenského vězení Ofer, umístěného na okupovaném území. Na místě zasahovala izraelská armáda, která proti demonstrantům použila slzný plyn.

V českém jazyce byl o Khaderovi Adnanovi publikován například následující článek ze dne 8. února 2012.

Khader Adnan – symbol palestinské důstojnosti

Velký čin s minimální mediální pozorností. Tak by se dal nazvat příběh Khadra Adnana, který před 53 dny zahájil hladovku na protest proti svému zadržení izraelskými ozbrojenými silami.

Khader Adnan byl zadržen 17. prosince 2011 a od té doby drží hladovku na protest proti porušování lidských práv Izraelem, včetně svévolnému zadržování, mučení a nelidskému a ponižujícímu zacházení během a po jeho zadržení. Izraelské okupační síly ho za trest umístily na samotku a zakázaly mu návštěvy rodiny po dobu následujících tří měsíců.

4-letá dcera Khadera Adnana, Maali, s fotkou otce během protestu před izraelskou věznicí

Navzdory zákazu se nakonec se svou manželkou a dcerami sešel. Manželka byla z jeho zdravotního stavu šokována a čtyřletá dcera se ptala: „Proč tatínek vypadá tak zle a proč si ho nemůžeme odvézt domů?“

„Moje důstojnost je důležitější než jídlo,“ tvrdí Khader.

Organizace ADDAMEER vyjádřila hluboké znepokojení nad zdravím Khadra Adnana, který zítra vstupuje do 54. dne hladovky a odmítá léčbu do doby, než bude propuštěn. Navzdory Khadrovu zhoršujícímu se stavu soudkyně izraelské armády posvětila jeho administrativní zadržení na dobu dalších 4 měsíců.

Soudkyně Dalya Kaufmanová uvedla, že podle lékařů Izraelské vězeňské služby se jeví zdravotní stav Khadra jako dobrý a proto nejsou žádné důvody pro zkrácení nebo zrušení jeho vazby. Khader se ale izraelskými lékaři odmítl nechat vyšetřit. Poslední vyšetření se uskutečnilo 29. ledna Lékaři za lidská práva a ti konstatovali, že mu hrozí selhání orgánů.

Rozhodnutí izraelského odvolacího soudu o propuštění Khadra Adnana bylo odloženo na neurčito.

Khader Adnan dnes vstoupil do nejkritičtější části své hladovky, po 54 dnech může kdykoliv zkolabovat a zemřít. Dokud nebude propuštěn, bude v hladovce pokračovat.

Jeho zadržení je administrativní povahy a nebyla proti němu vznesena žádná obvinění.

V solidaritě s Kadrovou hladovkou se dnes demonstrovalo například v Hebronu a před věznicí Ofer. Khader Adnan také získal podporu Tommyho McKearneyho, irského hladovkáře z roku 1980, který byl dobrovolníkem Prozatimní irské republikánské armády (PIRA).

Jedná se o družstvo 120 žen žijících na palestinském venkově, pro které je výroba tradičních vyšívaných výrobků jediným zdrojem příjmů. Družstvo ženám poskytuje materiál na výrobu a stará se o prodej výrobků v kamenném obchodě v Hebronu a po internetu. Do určité míry ženám organizace zprostředkovává i vzdělání (jazykové kurzy a počítače).

Délka pobytu 1 až 3 měsíce (začátek flexibilní), přičemž dobrovolnice by se starala o:
- komunikaci organizace (především vyřizování emailů v angličtině)
- hledaní dostupných grantů a podávání žádostí o ně
- vyhledávání vhodných školení, která v oblasti poskytují zahraniční organizace
- výuka AJ a PC

Požadavky:
- dobrá znalost AJ a ochota učit základy jazyka další
- zkušenosti v neziskové sféře (fundraising, etc.) výhodou
- schopnost pracovat na PC (MS Office) a ochota učit základy práce na PC další
- ochota naučit se základy arabské konverzace (předchozí znalost výhodou)
- ochota žít v kulturně odlišném prostředí

Nabízíme:
- ubytování (v kanceláři organizace: WC, sprcha, kuchyň)
- strava (společné obědy s ženami pracujícími v organizaci)
- místní doprava (budou-li to vyžadovat pracovní požadavky)

Dobrovolnice si hradí:
- dopravu do Palestiny
- pojištění

Máte-li o pozici zájem, popřípadě máte dotazy, obraťte se na ředitelku družstva Nawal (idnacooperative@gmail.com, nawal@womeninhebron.com).

Prosím šiřte dále, pokud víte o někom, kdo by měl o pozici zájem.

Večeře, přednáška, promítání, diskuze…

Přijď 29. ledna v 18:30 do nově otevřeného infocentra SALÉ (Orebitská 14, Praha 3)

Vstup zdarma

Tři aktivisté z Mezinárodního hnutí solidarity a jeden další dobrovolník procházeli 30. prosince v ranních hodinách ulicemi vesnice Nabi Saleh na Západním břehu Jordánu, když tu u nich náhle zastavily dva vojenské džípy. Vyskákalo z nich okolo 10ti izraelských vojáků, chytili dva z aktivistů a přinutili je nastoupit do auta. Uvnitř jim bylo sděleno, že byli zatčeni za neuposlechnutí výzvy, protože vojáci prý vyzvali aktivisty k zastavení, ti neuposlechli a utekli. Oběma aktivistům z ISM se toto vysvětlení hned zdálo podivné, poněvadž to byli oni, kteří  se zastavili, zatímco ti co utíkali nebyli pronásledováni ani zatčeni.

Izraelští vojáci ve vesnici Nabi Saleh - ilustrační foto

Zadržení byli odvezeni na vojenskou základnu, kde jim byli odebrány všechny osobní věci a začal je vyslýchat jeden z policistů. Ten následně změnil jejich obvinění a řekl, že porušili zákon, protože vstoupili do uzavřené vojenské oblasti. I toto obvinění však bylo naprosto nesmyslné, protože je do této oblasti sami izraelští vojáci vpustili jen hodinu před jejich zadržením.

Po několika hodinách čekání na vojenské základně, přičemž oba dva byli stále spoutáni, byli odvezeni na policejní stanici, kde jim taktéž nechali na rukou pouta. Zde je začal vyslýchat další policista, který jim sdělil, že byli zadrženi protože neuposlechli výzvu k zastavení, když jim vojáci chtěli sdělit, že vstoupili do uzavřené vojenské oblasti.

Po skončení výslechu jim byl předložen papír s textem v hebrejštině, který měli podepsat. Text jim byl přeložen ústně jedním vojákem. Oba aktivisté odmítli dokument podepsat, načež jim byl předán další papír kde stálo, že mají zakázáno vstoupit do vesnice Nabi Saleh po dobu příštích 15ti dnů.

Poté byli bez jakéhokoliv obvinění propuštění. Policista je při loučení ještě cynicky požádal, aby všem v Evropě řekli, jak hezky se k nim v Izraeli chovali.

Alex je dobrovolník Mezinárodního hnutí solidarity (jméno bylo změněno)

Pozn.
Izraelská armáda často používá princip „uzavřené vojenské oblasti“, aby znemožnila mezinárodním aktivistům monitorovat situaci. V drtivé většině případů tak činí izraelští vojáci náhle, ústně a zcela účelově.

Salvami slzného plynu, gumovými projektily a ostrou municí přivítala včera izraelská armáda malou demonstrací ve vesnici Ni’lin, jejímž účelem bylo připomenutí dvou místních mučedníků.

Po skončení pátečních modliteb vyšlo přibližně 26 Palestinců a 6 mezinárodních aktivistů místními olivovými háji k apartheidní zdi, aby si připomněli vraždu Mohammeda Khawaje a Arafata Khawaje, která se stala 28. prosince 2008. Mohammed byl usmrcen ostrou střelou do čela a Arafat byl zasažen do zad poté, co se pokoušel zachránit dalšího vesničana, který byl zasažen izraelským sniperem.

Dnes byl protest okamžitě přivítán plným arzenálem zbraní, který má izraelská armáda k dispozici. Počet těžce ozbrojených izraelských vojáků byl zhruba stejný jako počet demonstrantů. Jeden z palestinských demonstrantů, zahalený v mlze slzného plynu, se snažil megafonem apelovat na izraelské vojáky aby „zůstali lidští“. Odpovědí byla salva ostrých nábojů vypálená směrem k demonstraci. Když se demonstrace chýlila ke svému konci, přijelo k demonstrantům obrněné vozidlo americké výroby Humvee plné vojáku, kteří se těsně před vypálením posledních ran začali demonstrantům vysmívat.

Ni’lin pořádá tyto demonstrace pravidelně každý týden od té doby, co se začala prvně plánovat výstavba apartheidní zdi. Tato zeď stála životy 5-ti mučedníků a zabrala okolo 30% půdy v Ni’linu, protesty se však stále konají.

Barbara a James jsou aktivisté ISM působící na Západním břehu Jordánu (jména byla změněna)

Mustafa Tamimi (klikněte pro více fotografií)

Pohřeb se konal v neděli a s Mustafou se přišel rozloučit úctyhodný dav. Průvod začal u nemocnice v Ramalláhu a Mustafovo tělo, zabalené do palestinské vlajky, bylo neseno centrem města. Poté bylo sanitkou odvezeno do Nabi Saleh, kde Mustafa žil. Sanitka byla následována dlouhou kolonou aut. V Nabi Saleh průvod nabyl na síle – rozloučit se sem přišlo asi 800 lidí. Po pohřbu se strhla spontánní demonstrace, při které bylo zadrženo šest lidí (mezi nimi jeden aktivista ISM) a několik lidí bylo zraněno. V Nabi Saleh nebývají demonstrace vůbec snadné, ale podle slov aktivisty ISM byl tentokrát zásah izraelské armády ještě tvrdší než obvykle.

Mustafa Tamini těsně před zraněním. Červeně je označena hlaveň zbraně a letící kanystr se slzným plynem, který ho zasáhl. Fotografie: Haim Scwarczenberg (klikněte pro více fotografií)

V Nabi Saleh se konají demonstrace od roku 2009, kdy byla vesnice odříznuta od hlavního zdroje vody – pramenu Ein al-Qaws. Ten od té doby slouží pouze osadníkům z přilehlých osad. Stejně tak v minulých desetiletích v okolí Nabi Saleh probíhaly konfiskace palestinské půdy a osada Halamish se stále rozšiřovala. Odříznutí pramene byla poslední kapka pro obyvatele vesnice a začaly se konat pravidelné demonstrace s podporou mezinárodních i izraelských aktivistů. Demonstrace jsou známé svojí brutalitou ze strany okupační armády i hojností zbraní, které armáda využívá. Od roku 2009 tu byly zraněny stovky lidí. Tento pátek to bylo poprvé, kdy demonstrant zranění podlehl.

Video z pohřbu:

Související články (v angličtině):
Jonathan Pollack: Palestinian protester severely injured in Nabi Saleh
PSCC: Critically injured Mustafa Tamimi of Nabi Saleh dies of his wounds
Linah Alsaafin: No miracle yesterday in Nabi Saleh: Mustafa Tamimi murdered
Alistair George: Mourning Mustafa Tamimi as Israeli soldiers escalate violence
Ibrahim Bornat: Eyewitness describes Mustafa Tamimi’s last moments

Je těžké popsat radost, kterou může přinést tak prostá, ale přesto důležitá aktivita, jako je úklid a krásu toho, že si děti mohou hrát v klidném prostředí bez stresu. Připojili jsme se k obyvatelům uprchlického tábora Balata, kteří na pátek 2. a sobotu 3. prosince zorganizovali společný úklid přilehlého pole a dětský den plný her. Nejmladší dobrovolnici bylo sotva přes dva roky, ale to jí nebránilo v sbírání kamenů, roztroušených po celém poli. Očekávání her v nás udržovalo nadšení pro práci.

Dobrovolníci a místní obyvatelé vyklízejí prostor pro dětské aktivity (klikněte pro více fotografií).

Děti žijící v táboře Balata jsou očividně zasaženy izraelskou okupací a jeden z jejich možná největších problémů je nedostatek prostorů na hraní. V táboře není žádné místo, kde by si mohly volně hrát. I pole, které tento týden vyčistily, bude za dva týdny zoráno. Od začátku věděly, že si na poli budou moci hrát jen velmi krátkou dobu, ale přesto jej chtěly uklidit. Nevzdaly to ani ve chvíli, kdy se vyklízení pole zdálo nekonečné. Odhodlání vytrvat i ve chvíli, kdy je vše proti nim, je vlastní všem místním dětem. Nepochybujeme o tom, že tyto děti budou pokračovat v prosazování svého práva na to si hrát, i když budou muset vybojovávat jeden zápas po druhém.

V úterý se ve městě Nábulus, na okupovaném Západním břehu Jordánu, sešli palestinští a mezinárodní aktivisté, aby si společně připomněli Mezinárodní den solidarity s Palestinci.

V roce 1977 ustanovilo Valné shromáždění Organizace spojených národů 29. listopad Mezinárodním dnem solidarity s palestinským lidem. V tento ten, v roce 1947, hlasovala ta samá instituce ve prospěch rozdělení Palestiny, které bylo součástí rezoluce číslo 181. Následujícího roku byl založen stát Izrael. Ani po 64 letech nezískali Palestinci zpět svou svobodu a uprchlíkům stále nebylo umožněno vrátit se do země svého původu.

Zatímco se po celém světě konaly solidární akce, mezinárodní aktivisté se připojili k Palestincům z Nábulusu, aby si společně připomněli tento důležitý den. Demonstranti nesli transparenty, vlajky a společně zpívali písně o svobodě a spravedlnosti. K davu promluvil starosta města a vyzval své spoluobčany, aby vytrvali a zůstali silní tváří v tvář desetiletí trvající okupaci. K demonstraci se připojili i aktivisté z Evropy, Severní i Jižní Ameriky a Afriky aby vyjádřili solidaritu s Palestinci.

Wahed Rejol je dobrovolník ISM působící na Západním břehu Jordánu (jméno bylo změněno)

Čtyři domy a mešita byly ve čtvrtek dopoledne zničeny při demolicích ve dvou vesnicích nedaleko Hebronu na Západním břehu.

Okolo 10 hodiny dopoledne dorazilo zhruba 50 izraelských vojáků a 7 policejních aut do malé vesnice Susiya, která se nachází v kopcích blízko města Hebron. Následně dva buldozery zničily dům místní palestinské rodině, přičemž vojáci zatkli dvě ženy, protože se snažily demolici bránit. Kromě této demolice měla armádu v úmyslu zničit i část školy, cestu vedoucí z obce do školy a několik stanových příbytků místních rodin.

K demolicím došlo dále ve vesnici Um Fagarah, ta se nachází jižně od Susiye. Izraelská armáda zde zničila dům, ve kterém bydlelo 12 členů jedné rodiny, dále několik stanových příbytků a ohradu pro ovce a králíky, přičemž několik zvířat bylo zabito. I zde byly dvě ženy zatčeny za snahu bránit demolicím. Izraelští vojáci taktéž zlomili nohu jedné místní starší ženě. Dva domy rodiny Hammamdi byly následně zničeny, ačkoliv izraelský soud, ke kterému se rodina dříve odvolala, ještě nevydal o demolici konečný verdikt. Nakonec vojáci zničili i místní malou mešitu.

Obě tyto vesnice, ve kterých žijí vesměs chudé pastevecké rodiny, jsou častým cílem útoků izraelských osadníků a opakovaných armádních demolic.